Potenciál v nyní devatenáctileté Noskové rozpoznal už před sedmi lety, pro iDNES.cz nyní hovoří o jejím tenisovém vývoji i její povaze. „Linda je kamarádská a hodná holka, vůbec ne namyšlená,“ říká Huťka.
V Melbourne udivila klidem, měla ho v sobě vždycky?
Dřív toho moc nenamluvila. Jako malá chodila s mojí dcerou na kolotoče, dělaly spolu úkoly na výtvarku, já jsem se s ní na turnajích učil matiku. Ale šlo vidět, že to má v hlavě srovnané, že chce v tenise něco dokázat. Školu sice měla na vedlejší koleji, ale říkala, že jednou bude první na světě, a obětovala tomu všechno.
Tohle opravdu řekla?
Ano. Vsadila svůj život na jednu věc a ono to vyšlo. Ne každý je ochotný tohle absolvovat, ale ona už odmala, kdy přišla do Přerova, trénovala dvoufázově. Makala na kondici, sportu dávala maximum.
Cítím velké zklamání, chtěla jsem odlétat až za pár dní, smutnila Nosková |
Vzpomenete si, kdy jste ji zaznamenal poprvé?
Na jednom turnaji, když jí bylo asi 12 let, a strašně se mi líbila. Začal jsem proto jednat s jejím klubem Na Dolině u Vsetína, aby u nás v Přerově hrála a trénovala.
Na co jste ji zlákal?
Slíbil jsem, že jí tady udělám vynikající podmínky, že bude trénovat se silnějšími hráči. Stálo mě to hodně přemlouvání, ale říkal jsem si, že se to zúročí, protože jednou bude v první světové desítce.
Talent tedy měla odmala?
Jednoznačně. První tři roky, co u nás byla, jsem ji trénoval já, vyhrála mistrovství Evropy jednotlivců. V patnácti už vynikala v kategorii do osmnácti let. Pak už jsem s ní tolik nemohl jezdit, protože jsem musel řídit klub, štafetu tedy přebral jiný trenér. No a potom už jsem jí začal domlouvat pana Krupu, který se chtěl vrátit do Přerova.
Tomáš Krupa ji vede doteď, navíc má k sobě dalšího úspěšného kouče Davida Kotyzu.
Původně se jí věnoval jenom pan Krupa, ale jakmile po osmnáctinách mohla hrát více dospělých turnajů, museli jsme dostat do týmu ještě někoho. Pan Krupa se totiž vracel domů poté, co vedl Berdycha, Štěpánka nebo Plíškovou, a chtěl trávit víc času s rodinou.
Rozumím.
Takže pan Krupa vede zhruba z devadesáti procent tréninkový proces tady v Přerově a výjezdy si dělí tak půl na půl s panem Kotyzou.
Trenéři říkají, že s Lindinou flegmatickou povahou občas zápolí. Máte stejné zkušenosti?
Když jsem ji trénoval, byl to v některých momentech trošku boj. Na něco měla svůj názor, já jsem ji zase tlačil do něčeho trochu jiného, ukazoval jsem jí videa, že tohle by pro ni bylo ideální… Aby to pochopila, připravoval jsem jí hodně statistik. Musela mít věci na papíře, aby uznala, že tohle je cesta. A většinou jsme se pak shodli.
Jakou roli v její kariéře hraje rodina?
Obrovskou. V mládí měli menší problém, když se jim rodina trochu roztříštila. Maminka trávila hodně času s Lindou v Přerově, byla u každého tréninku, zatímco táta byl většinou v práci.
Teď už jsou spolu víc?
Ano, rodiče v Přerově mají byt, kde žijí, Linda už si koupila vlastní byt, takže částečně žije ve svém, ale za maminkou pořád dochází.
Ukázala na Australian Open, že může svůj cíl stát se světovou jedničkou splnit?
Myslím, že ano, potenciál v ní určitě je. Má klidnou povahu, což je důležité, protože ve špičce hraje hlava velkou roli, ona to v ní má dobře poskládané. Vyhrála dvouhru juniorek na Roland Garros 2021, teď dokázala, že může hrát s nejlepšími tenistkami na světě. Má minimálně na první desítku.
Nepanikařím! Představení slečny Lindy. Hájí Serenu, nadává si, miluje nerváky |
Co pro váš klub znamená, že jeho členka je grandslamovou čtvrtfinalistkou a od pondělí pravděpodobně třicátou ženou pořadí?
Je to hezké, i ostatní tenisty, kteří u nás trénují, to nabudí. Pro klub je to zároveň zviditelnění, že tady děláme dobrou a kvalitní práci.
Už víte, jaké jí nachystáte přivítání?
Plánujeme společný oběd nebo společnou večeři, malou oslavičku asi uděláme. Ale ona sama je nastavená tak, že v práci bude pokračovat dál a bude se soustředit na další turnaje.