Že je tahle hra až příliš usedlá a nudná? Nikoliv, nastoupí-li na scénu australský démon.
Bez ustání si něco brebentil. Svými hláškami někdy pohoršoval, jindy rozesmíval publikum. Hádal se s rozhodčím Dumusoisem, po zjevné chybě žádal výměnu jedné z jeho kolegyň na čáře, poté se dovolával vyloučení soupeře, jenž v třaskavé atmosféře ve vzteku odpálil míček do hlediště.
Wimbledon 2022příloha iDNES.cz |
„Přiveďte mi supervisora!“ nakazoval sudímu.
„Přiveďte mi víc supervisorů!“ pravil, když se nedočkal zadostiučinení.
Tsitsipas jeho jednání vnímal jako bláznivý cirkus, který je třeba do budoucna omezit. Obvinil ho ze šikany a nadhodil, že podobně se musel chovat ke spolužákům ve škole.
„Dovede být opravdu zlý. Jeho povaha má temné stránky. Může ublížit řadě lidí kolem sebe.“
 |
Kyrgios zprvu bitvu s výsledkem 6:7, 6:3, 6:4, 7:6 hodnotil, jako by se nechumelilo: „Pekelně dobrý zápas, úžasná atmosféra. Upřímně, považoval jsem se za favorita.“
Suverénní, bezprostřední, spokojený. Není divu. Vypálil 61 vítězných úderů, natropil jen 31 nevynucených chyb. Ani jednou neztratil svůj dělový servis. Z posledních 17 utkání proti borcům z Top 10 má bilanci 10–7. V sázkových kancelářích vyskočil mezi kandidáty na titul hned za Djokoviče a Nadala.
Když se ho ve Wimbledonu ptali, zda může porazit kohokoliv ze špičky, odvětil stručně: „Yes!“
Nikoho se nebojí. Naopak z něj jde strach. Snědá pleť, černé vlasy, tetování, urostlá postava. Jak se mračí a jak je sebevědomý. Bývá jízlivý na Twitteru.
Kyrgiosovo další extempore. Australský vztekloun si odplivl směrem k divákovi |
Též při tiskovkách peskuje novináře, když se mu nelíbí otázka. Odsekává, otráveně zvedá oči v sloup.
Ďábelská přirovnání k němu pasují. Kyrgiosovo umění s raketou působí skoro nadpřirozeně. Jeho stylu se nikdo na ATP Tour ani neblíží.
Pro někoho zůstane darebákem, leč v minulosti přiznal křehkost, projevil soucit. Svěřil se, že ho na cestách trápí stesk po rodině. Při strašlivých požárech, které na přelomu let 2019 a 2020 zachvátily Austrálii, jako jeden z prvních vyzýval k pomoci obětem a organizoval sbírky.
Letos v lednu se zastal protivníka Djokoviče, když jej v Melbourne zatýkali a vláčeli z karantény k soudu. Zatímco část veřejnosti dráždí, pro jiné je spasitelem, který svůj tradiční sport dělá atraktivnějším pro mladé obecenstvo.
V sobotu se mu zprvu nezdálo, že provedl cosi nemístného: „Stef vypadal naštvaně, což se při tenisu stává. Nesmírně ho uznávám. A nemůže to změnit nic, co se přihodí na kurtu.“
Názor vlastně nezměnil, ani když mu přítomní žurnalisté začali citovat Tsitsipasovy výroky. Divil se a označil rivala za příliš měkkého.
Stefanos Tsitsipas v zápase třetího kola Wimbledonu.
„Právě tohle ho v kariéře brzdí, když se nechá takhle rozhodit.“
„Doma při basketu narážím na mnohem ostřejší chlapíky, opravdové bojovníky.“
„Zjevně nejsme ze stejného těsta. Že jsem ho šikanoval? Je bačkora.“
„To on po mně pálil balony, trefil diváka a vystřelil míč ze stadionu.“
„Trošku jsem se škorpil s rozhodčím, ale jinak jsem nic neprovedl.“
„Nevím, proč je tak ublížený. Ať radši přemýšlí, jak mě porazit.“
Tiskovka byla podobně „výživná“ jako jeho konání na kurtu. Rozebíralo se i tričko s kontroverzním basketbalistou Dennisem Rodmanem, jež si ráno oblékl: „Nezkouším být jako on, jsem sám sebou!“
Řeč přišla taky na jeho šance na titul. Třebaže je na žebříčku až čtyřicátý, rivalové se ho bojí jako čerta. V osmifinále narazí na mladého Američana Nakashimu.
„Cítím se skvěle, beru jedno kolo po druhém, ale jo, jsem v pohodě,“ odvětil na dotaz, zda může dosáhnout na pohár. „A mimochodem, abyste věděli, v šatně mám hodně přátel. Patřím k nejoblíbenějším, to jeho (Tsitsipase) nemají rádi.“
