V Praze i jinde se levačka z Loun dlouho na antuce trápila, teď najednou útočila na titul. „Dodalo mi to sebedůvěru, že mohu hrát na antuce,“ říkala o výhrách, které ji dovedly až sem. Do finálového mače.
Scéna byla snad až skličující, slunce se schovalo pod mraky. Teploměr ukazoval jen 14 stupňů Celsia, míče budou pomalé. Zaplněné tribuny nežádaly nic jiného než výhru nad německou kvalifikantkou Monou Barthelovou.
Los obstarala mistryně světa v alpském lyžování Šárka Strachová, na sobotní duel se přišla podívat i stále zraněná Petra Kvitová. V modrém kabátě se usadila usadila vedle jiné Petry. Černoškové, ředitelky turnaje. Show mohla začít.
Ředitelka turnaje Prague Open Petra Černošková (vlevo) a Petra Kvitová sledují finále.
Třikrát ukradený servis
Plíšková, oděna v bílém, se s tlakem zprvu vypořádala skvěle. Nepřipustila si nervozitu a v prvním setu rychle „kradla“ své soupeřce podání. Povedlo se jí to celkem třikrát, každý úspěšný fiftýn diváci oslavovali potleskem.
A tleskali i ve výjimečných chvílích, kdy se Plíškové nedařilo. Snažili se ji povzbudit. Tady se nekleje a nenadává. „Jste úžasní,“ děkovala později Češka fanouškům.
Kristýna, zatím méně úspěšná z tenisových dvojčat, získala první sadu suverénně 6:2, po závěrečném vítězném úderu radostí zaťala pěst.
Druhý set začal pro Češku nedobře. Přišla o servis, prohrávala 0:2. Přesto nakonec právě ona sahala po jeho zisku. A tím pádem také po titulu. Za stavu 3:3 získala brejk.
Pak ale začal její pád.
Šla na podání. „Najednou jsem ztuhla,“ přiznala. Za celou dobu neudělala jedinou dvojchybu. Až doteď. „Zbytečnost,“ vyčte si tento moment před novináři. „Asi na mě dolehly nervy.“
Plíšková se ještě zachránila při vlastním podání za stavu 4:5, odvrátila setbol, rozhodující úder oslavila gestem rukou i křikem.
Byl to jeden z posledních projevů její radosti. Barthelová totiž hrála od poloviny druhé sady skvěle, zato Plíškovou štvaly pokažené údery, najednou cítila i drobné zranění a únavu.
„Trošku mi došly síly. Mám trošku natažený sval na břiše, asi to hrálo roli,“ říkala v televizním rozhovoru, když bylo po všem.
Před třetím setem se převlékla, bílou nahradila oranžová s modrou. S novými šaty přišla na kurt i nová Plíšková.
Získala čtyři míče za sebou, při servisu Barthelové!
Jako v Taškentu? Ne
Pak ale začala kazit. Ztratila pět fiftýnů v řadě, brejky byly náhle pryč.
Česká tenistka se zlobila, hodila raketou o drcené cihly, zanaříkala si. Publikum ji dál mocně povzbuzovalo, malá holčička s kulatými brýlemi dál mávala kartonem s nápisem „Kristýno, jsi jednička.“
Barthelová se už zastavit nenechala. Plíškové brzy sebrala podání.
Za kritického stavu 2:5 šla domácí favoritka zase servírovat. „Zvládneš to? Zvládneš. Jako v Taškentu,“ vysílal ji na kurt kouč Martin Fassati se vzpomínkou na první triumf na okruhu WTA.
Plíšková to nezvládla.
Barthelové nabídla dva mečboly. Ta druhý proměnila, když míček Češky zastavila páska.
Němka se mohla radovat, její soupeřka se těžko srovnávala s prohrou.
Antuka už (snad) není prokletá
Převzala květinu a čekala na mikrofon. Když měla promluvit k divákům, kteří dlouhým potleskem ocenili výkon obou hráček, rozplakala se.
O pár desítek minut později se už sem tam usmívala, na tiskové konferenci za doprovodu maličké sestry Ellen hledala pozitiva nejen na finále, ale i celém turnaji.
Našla. Antuka, ten dlouho zrádný oranžový povrch, už pro ni tentokrát nebyl prokletý.
Když mluvila k novinářům, nebe se konečně roztrhalo a svítilo slunce. Bylo to až symbolické.
Plíšková trpělivě zodpověděla otázky, jednou se i upřímně rozesmála. Po pár minutách z tiskové konference odešla, už s myšlenkami na další turnaj.
Již v sobotu ji totiž čekal let do Madridu. A v neděli zápas. Na antuce.
Jenomže tento povrch ji po vyčerpávajícím pražském týdnu zase zradil, ve španělské metropoli skončila už v prvním kole (více čtěte ZDE).
