Realita není dobrá. I pokud by Lukáš Rosol finále proti Thiemo de Bakkerovi vyhrál, na tomhle konstatování by se nic nezměnilo. Což je na sestupu do 1. divize reprezentační soutěže asi to vůbec nejhorší - že patrně musel nastat. Buď nyní v Haagu, nebo později. „Čekali jsme, kdy to přijde,“ uznal kapitán Jaroslav Navrátil.
Tituly získané zásluhou dvojice Tomáš Berdych, Radek Štěpánek z let 2012 a 2013 aktuálně působí zcela nezopakovatelně. A vypařila se i sama účast mezi nejlepšími.
Navrátil byl před startem upřímný: „Nizozemci jsou průměrný soupeř.“ De Bakker sice zahrál extrémně nad svoje žebříčkové postavení (je 408. na světě) a jednička oranžového národa Robin Haase také není žádný břídil, přesto Navrátilova slova platí. Soupeř pro baráž mohl být ještě mnohem těžší. Nejen kádrem, ale třeba i dlouhou cestou, zvykáním si na jiné klima a podobně.
Vzhledem k tomu, že český daviscupový mančaft, model 2017, proti Nizozemcům nezvládl tři body, nelze než napsat, že padá oprávněně. Když to Češi zažili naposledy před 12 lety, mezi elitu se následně hned vrátili. Jaký je výhled teď?
Ne že by byl úspěch v baráži 2018 vyloučený, ale pohled na možnosti ukazuje, že to bude šichta.
Letitá jednička Tomáš Berdych zmínil, že by si rád dopřál ještě jednu rozlučku s českými fanoušky. Třeba za rok v duelu o postup? Kdo ví. Radek Štěpánek reprezentoval pokaždé rád, leč v listopadu mu bude 39 let a věk ošálit nelze; vždyť letos se celý rok léčí ze zranění.
Varianty mimo stávající barážový kádr se pak prakticky nenabízejí.
Češi tak potřebují výrazný progres od nejmladšího ze současného kádru Adama Pavláska (22 let). Jednička výběru pro klání s Nizozemci Jiří Veselý (24 let) už musí dozrát pro šéfovskou pozici.
„Jde především o to, abych se dokázal uvolnit a šel do toho s relativně klidnou hlavou,“ přiznal v Haagu. Trému míval i horší, ale stejně dodal jen jeden bod. Také zmínil, že vzhledem k mentální náročnosti Davis Cupu by se mu hodila ještě ocelovější kondice: „Tady síly možná docházejí rychleji.“
Lukáš Rosol po triu daviscupových výher nad těžkými soupeři (Alexander Zverev, Jo-Wilfried Tsonga, Haase) v nedělním duelu o vše neuspěl. Aktuálně je 192. tenistou světa. Je mu 32 let.
A Roman Jebavý ve čtyřhře? Lehké je od stolu pranýřovat nováčka, ale bod s Pavláskem neoslavil. Tréma ho logicky musela ovlivnit.
Právě to, že šel do deblu on, je asi to jediné, co lze s luxusem generálství nad krajinou po boji zpochybnit. České šance by možná s Veselým a Pavláskem byly lepší, jenže v globálu to nic nemění. Tenoučká hranice mezi štěstím a slzami byla prolomena a slunce, které v Haagu zářilo na zeleň v okolí haly, osvítilo stav českého tenisu nemilosrdně.
A bude-li líp, toť značně nejisté.
