„Povedla se nám taková malá odplata,“ lebedila si Siniaková v rozhovoru pro CANAL+ Sport přímo v dějišti. „Mám z toho fakt obrovskou radost.“
Na dvě předchozí střetnutí s párem Dabrowská – Routliffeová neměla Siniaková zrovna idylické vzpomínky.
Loni ji a Townsendovou v Rijádu připravily o triumf na Turnaji mistryň, letos zase Češku s Američankou zdolaly ve finále US Open. I proto z ní čišelo štěstí, když Kanaďanku a Novozélanďanku v honosném prostředí v Aréně Univerzity krále Saúda porazily 6:4, 7:6.
Siniaková s Townsendovou v Rijádu porazily obhájkyně, zajistily si semifinále |
„V minulých zápasech jsme měly blízko k vítězství, bohužel nám kousek chyběl. Snažily jsme se být agresivní. Ony se hodně tlačí k síti a odtud všechno zabíjejí,“ vysvětlila.
Podobně jako v úvodní partii proti dvojici Babosová – Stefaniová (6:2, 3:6, 10:6) musely Siniaková s Townsendovou překonávat krizi ve druhé sadě. A opět se z ní dokázaly vyprostit, za což je ve studiu CANAL+ Sport chválila i bývalá šampionka Lucie Šafářová:
„Právě v takových chvílích se ukazuje jejich síla. Jsou psychicky odolné, navzájem se podpoří. Když to zrovna jedné úplně nejde, druhá vytáhne své nejlepší údery.“
Siniaková má za sebou v devětadvaceti další znamenitou sezonu. Těžko z ní vybírá jednu perlu.
 |
„Vážím si deblového titulu z Australian Open, mám krásné vzpomínky na první vítězství v mixu na Wimbledonu. A užila jsem si taky asijskou šňůru, na které jsem zvládla skvělé singlové zápasy.“
Ve dvouhře se nyní nachází na 49. místě pořadí WTA. Na podzim přemohla Kasatkinovou, Šnajderovou nebo Jovicovou. Z kvalifikací se v Soulu prosmýkla do semifinále a v Pekingu do čtvrtfinále.
V deblu se už posedmé v životě protloukla na WTA Finals.
„Jsem nadšená, že obhajuju pozici ve špičce. Moc si toho vážím. Účast na závěrečné akci si vždycky užívám. A jsem ráda, že se nám letos zatím daří,“ říká.
Ve středu v Rijádu převzala při milém ceremoniálu trofej pro číslo jedna ve čtyřhře pro rok 2025. Pyšně s ní přímo na dvorci pózovala s maminkou Hanou a tátou Dmitrijem. Mezi gratulanty k pátému prvenství (2018, 2021, 2022, 2024, 2025) se objevila rovněž další bývalá hvězda Andrea Hlaváčková.
„Nemám slov,“ vydechla Siniaková, když jí reportérka připomněla vyrovnání rekordu Martiny Navrátilové. „Znamená to pro mě hrozně moc. Věděla jsem, že tuhle možnost mám, a hodně jsem si přála, abych ji využila. Chtěla bych poděkovat všem, kdo za mnou stojí a kdo mě podporují. I tihle lidé jsou součástí mého úspěchu.“
Hlaváčková o ní říká, že už rozhodně náleží mezi tenisové legendy. Ona sama se při takové zmínce jenom směje.
„Je to ještě brzy,“ tvrdí. „Ale krásně se poslouchá, když někdo z branže prohlašuje, že jsem dobrá deblistka. Já zatím nechci skončit. Hraju dál, a tak nemám právo být legendou. Možná až za pár let. Každopádně mám radost z toho, čeho jsem dosáhla.“
Siniaková letos ovládla podniky s různými parťačkami, například v Soulu s Barborou Krejčíkovou a ve Wu-chanu s Australankou Storm Hunterovou. Nejčastěji se ale představuje v duu s přezdívkou „Taylorina“, v níž se mísí křestní jména Townsendové se Siniakovou. V Rijádu mají obě ve vlasech černou mašli. Ladí jim to i na kurtu.
Kateřina Siniaková (vlevo) a Storm Hunterová si užívají titul ve Wu-chanu.
Nadějně vykročily za odměnou 1,139 milionu dolarů, která na WTA Finals čeká na nové majitelky Trofeje Martiny Navrátilové a v turnaji neporažený pár. Už ve čtvrtek je čeká střetnutí s Ruskami Andrejevovou a Šnajderovou, v pátek se představí v semifinálovém mači proti Kuděrmětovové a Mertensové.
Zatím si Siniaková prohlédla město z jedné z výškových budov v centru, vyrazila se podívat na trh.
„Považuju za výsadu to, že zase můžu ukončit rok na téhle skvěle uspořádané akci, že můžu poznat jinou zemi a nová místa. Jsem ráda, že tady můžu být.“
Před čtyřmi lety triumfovala na Turnaji mistryň s Krejčíkovou. Teď se jí rýsuje další velká šance.
