Nejlepší výsledek na hřmotné newyorské galashow. Dvě cenná a vydřená vítězství, dobytá díky znamenité kondici a pevné vůli. Návrat do TOP 50 na žebříčku.
Dvaadvacetiletá Češka by na své počínání na Flushing Meadows mohla být náležitě pyšná. Jenže sobotní odpoledne jí na vysvědčení udělalo kaňku.
Ve třetím kole vedla nad (ne zrovna neporazitelnou) Ukrajinkou Curenkovou 4:1. Schylovalo se k českému osmifinále Siniaková - Vondroušová.
Taková příležitost na průlom se v grandslamových pavoucích naskytne jen výjimečně. Nicméně jak se zjevila, tak se rozplynula. Siniaková ztratila všech jedenáct následujících gamů a vypadla.
„Nějak se to otočilo,“ prohlásila. Nevymlouvala se na zranění, na nedostatek páry. „Zkoušela jsem různé věci, bojovala jsem, ale ona našla rytmus. Věděla, co na mě platí. Držela se plánu.“
Siniaková tentokrát recept na obrat nevynalezla. Nenavázala na perně vydřené triumfy nad Estonkou Kontaveitovou (6:7, 6:3, 7:5) a Australankou Tomljanovičovou (6:3, 6:7, 7:6).
Stejně jako na Roland Garros a na Wimbledonu ve třetí partii narazila. „Potřetí za sebou jsem měla ve třetím kole přijatelný los, čehož jsem ani jednou nevyužila.“
V Paříži podlehla krajance Strýcové, v Londýně pak Italce Giorgiové a v New Yorku ji vyřadila Curenková. Ani jedna ze sokyň právě nepatřila do Top 20.
Zároveň si Siniaková na všech čtyřech megaakcích vylepšila nebo aspoň vyrovnala osobní rekord. A tak při hodnocení sezony upadá do rozpaků.
„Grandslamy mě letos docela zachraňují, ale mohla jsem na nich jít dál.“
„Zlepšuju se, na kurtu se cítím dobře, jenže výsledky na menších turnajích byly slabší.“
„Pořád se pohybuju až kolem padesátého místa, což mě štve. Mám ještě pár měsíců, abych se do konce roku pohnula výš.“
Přemítá, zda v sezoně 2019 lehce neupraví program, aby zbylo víc času na přípravu. Ráda by se vyhnula poklesům formy a sériím porážek.
ZPRAVODAJSTVÍŠestý den US Open. |
Pracovitá dívka hodlá zůstat trpělivá. Věří, že se prodere k nablýskaným trofejím a do úplné špičky, byť to třeba potrvá déle, než si původně představovala.
I když... Hráčkou číslo 1 se může stát už za týden. Opravdu! Ve čtyřhře. Získá-li s parťačkou Krejčíkovou po pařížském a londýnském titulu i ten newyorský, jistojistě se vyšvihne na nejvyšší příčku žebříčku.
„Láká mě to, i kvůli jedničce se chci aspoň do konce roku deblu naplno věnovat,“ tvrdí.
Na grandslamech jí „doplňková soutěž“ někdy ubírá síly i čas na odpočinek. Na Wimbledonu i US Open trávila tenisová dělnice na dvorcích spoustu hodin.
Na druhou stranu jí čtyřhra přináší radost, slávu a vítaný přivýdělek. Piluje při ní voleje, servis či return. „Jednou ji možná omezím, protože singl je pro mě jasná priorita,“ přemítá. „Ta chvíle ale ještě nepřišla.“
Nakonec se kudrnatá Kateřina rozesměje a povídá: „Přece bych mohla být nejdřív první v deblu a potom ve dvouhře, ne?“
