Nejdřív poslala míček do sítě – a pak raketu k zemi. Ani se nebylo čemu divit. Ve druhé sadě za stavu 4:5 nevyužila brejkbol, což se později ukázalo jako úplně poslední šance na zvrat. „Bylo to o drobnostech. Chyběl kousek, mrzí mě to,“ líčila Siniaková po duelu s Estonkou Kontaveitovou, která následně výměnu doservírovala.
Ve Wu-chanu se ustálilo počasí, a tak monstrózní tenisový stadion pro 15 tisíc lidí tentokrát nezatahoval střechu. Pod nočním čínským nebem v souboji vrstevnic měla ta z Česka své šance, po Mladenovičové, Garciaové a Muguruzoavé ovšem už čtvrtou kvalitní hráčku po sobě nevyřadila.
„Určitě jsem tělo cítila a ke konci víc, ale myslím, že jsem udělala maximum. Na to se určitě nevymlouvám. I tak to bylo hratelné,“ řekla Siniaková.
V součtu s kvalifikací má za sebou šest mačů za týden. Nežehrá, fyzicky je připravená: „Většinou takhle jedu i na grandslamech s deblem, i když ten je něco trochu jiného. Zvykla jsem si.“
Soupeřky si zase zvykají na to, že tahle Češka dokáže porazit prakticky kohokoli. V live žebříčku WTA vyskočila o sedm pozic na 40. příčku. Je paradoxní, že letošní čínská šňůra s ní automaticky nepočítá do hlavních soutěžích; loni je přitom z o něco nižší výchozí pozice garantované měla.
„Asi je to tady silnější než dřív,“ říká. „Chci se posunout co nejvíc. A hlavně doufám, že z toho naberu co nejvíc zkušeností a odnesu si to do příštích zápasů.“
Na žehrání ani přílišné oslavy v tenisu momentálně stejně není vhodné období. „Život jde dál,“ přitaká Siniaková. „Už ve čtvrtek zase hraju. Musím být připravená a dát tělo do kupy.“
Do kvalifikace totiž spadla i pro ještě větší turnaj v Pekingu, který svojí štědrou dotací téměř simuluje grandslam. Takže se pro tuhle ambiciózní slečnu žádný odpočinek nekoná. „Ráno sednu buď na letadlo, nebo na vlak. Můj zápas nezačne před čtvrtou odpoledne. Takže asi malá rozehrávka – a pak rovnou na kurt. Je to těžké, ale budu se to snažit nějak zvládnout.“
Ideálně přinejmenším jako ve Wu-chanu.
