Ale nestalo se. A právě od téhle chvíle se její sen o postupu do finále Turnaje mistryň začal bortit.
Sloane Stephensová v první sadě jen zírala, co na ni česká dlouhánka vymyslela. Nestíhala. Vztekala se. Marně hledala protizbraně. Prohrála úvodních osm gamů.
„Bylo jasné, že nějaká komplikace přijde, nicméně ten další na 3:0 byl strašně důležitý. Nevím, co by se dělo potom, ale jsem si jistá, že už bych to nepustila,“ litovala Karolína Plíšková. Stephensová totiž ožila a finální skóre znělo z pohledu české tenistky 6:0, 4:6, 1:6.
Bolí to?
Je to obrovská škoda, samozřejmě. Zápas byl skvěle rozehraný; myslím si, že až moc dobře. Od začátku jsem se cítila výborně, set jsem měla zasloužený, ale možná jsem byla až moc ve vedení a tím pádem se to pak zkomplikovalo. Bylo jasné, že to nezůstane takhle jednoduché až do konce, na to je ona moc dobrá. Bojuje, má tady super zápasy, ještě neprohrála.
Plíšková vs. Stephensováonline reportáž |
Devátý game byl tedy zlomem?
První set byl v této sezoně ode mě jasně nejlepší. Jakmile bych si podržela servis, myslím, že by to bylo jiné. Do té doby jsem si podání neprohrála a na to její jsem dávala tlak. Tenhle game byl dost nešťastný.
Může být „kanár“ na úvod trochu zrádný? Pragmaticky vzato je to vítězný set jako každý jiný.
Na jednu stranu asi jo. Ale tím, že jsem to udělala na 2:0, jsem věřila, že už to dohraju. Ona se hodně uvolnila, bylo to vidět. Přidala na rychlosti. Nevím, co jí řekl trenér, ale snažila se mě víc rozběhat, předtím hrála skoro všechno do jednoho místa; já to měla pod kontrolou a ona neměla jediný úder, který by mi nějak ubližoval. Bylo jasné, že se zvedne, ale věřila jsem, že si servis udržím. Nicméně ten byl dneska hrozný. Nebo spíš celý turnaj. Takový upracovaný.
Turnaj mistryňspeciální příloha iDNES.cz |
Proč už jste ve třetí sadě nedokázala na nástup Stephensové zareagovat?
Letos jsem otočila spoustu zápasů, vyhrála jsem strašně moc tříseťáků. Ani jsem nebyla nějak psychicky na dně, ale úplně mi došla energie. Konec roku byl pro mě dost dlouhý – a tahle soupeřka je dost kvalitní na to, aby mi to jen tak dala; není to hráčka, co dělá chyby, tu si musím porazit sama.
Co znamenal úbytek sil pro váš herní projev?
Už jsem neměla tolik energie do toho chodit jako v prvním setu. Její hra na tomhle povrchu je dost nepříjemná, protože hraje vysoké míče: pořád jsem musela vytvářet energii a chodit do toho. Bohužel mi došla. Už v půlce druhého setu ode mě míče nebyly tak agresivní. Ona se strašně zvedla, zaslouží si ocenění. Ale já to tady budu hodnotit pozitivně.
Vzdor takové porážce na závěr?
Samozřejmě mě to mrzí. Zápas byl výborně rozehraný a ve finále se může stát cokoli, věřím, že bych tam šanci měla. Ale pořád to byl „jen“ set a brejk, i když 6:0, 2:0 zní hodně dobře. Ona je dobrá hráčka. A jak jsem říkala před turnajem, dala bych všechno za to, abych tady byla – a nakonec se mi podařilo semifinále. Kdyby mi to někdo řekl tři čtyři týdny zpátky, kdy jsem bojovala někde v Tokiu o každé kolo, abych se sem dostala, určitě bych to vzala. Nechci z toho být nějak zdrcená.
Ještě vás čeká finále Fed Cupu. Jaké do něj máte plány?
Teď chci trochu vypnout. Konec roku jsem měla celkem maraton: hodně turnajů, hodně měst, hodně cestování. Chtěla bych být pár dní i bez rakety; to už jsem nezažila, ani nepamatuju. Musím se dát dohromady fyzicky i psychicky a pak budeme mít před finále ještě celý přípravný týden. Věřím, že budu v pořádku.
