Na největším pařížském dvorci Philippa Chatriera se prala se záludným větrem i pro první kolo tuze nepříjemnou soupeřkou. Stephensová se totiž jen těsně nevešla mezi nasazené, loni zde hrála čtvrtfinále a v roce 2018 dokonce finále.
„Asi to pro mě byl jeden z nejhorších losů, ale nemá cenu se o tom bavit,“ pravila Plíšková při rozhovoru s českými reportéry.
Hořký den v Paříži. Lehečka a Vondroušová mírnili pětinásobný český smutek |
Prozradíte, co se s vámi dělo od dubnového podniku ve Stuttgartu?
Posledních pár týdnů bylo těžkých. Navíc antuka nikdy nebyla mým povrchem číslo jedna, i když jsem na ní nějaké úspěchy měla. V rychlé hale ve Stuttgartu jsem hrála výborně, byla jsem i dobře připravená. Ale bohužel se mi něco stalo s kolenem, což bych dál nerozebírala.
Teď vás zatejpované koleno pořád omezovalo?
Ne, bylo v pohodě. Poslední dvě porážky nebyly kvůli kolenu, ale moc jsem toho nenahrála. Řím jsem hrála úplně z voleje, chtěla jsem zkusit, jestli budu ready na Paříž, abych měla ostrý zápas.
Jak tedy loučení s Roland Garros po prvním duelu hodnotíte?
Cítila jsem se v pohodě, měla jsem docela i nahráno, ale podmínky byly těžké, protože foukalo a vůbec se mi nehrálo dobře. A za stavu 0:3, 0:4, 0:5 je těžké hrát tenis, který bych měla. V obou setech jsem měla spoustu šancí, takže minimálně do třetího jsem zápas dostat mohla. Pro lidi byly některé body pěkné, ale z mé strany to nebyl úplně hezký tenis.
Proč je pro vás Stephensová tak nepříjemnou soupeřkou? Nyní s ní máte skóre 1:5, v Paříži jste s ní prohrála i předloni 5:7 a 1:6.
Má ráda mou hru, navíc je zvláštní hráčka v tom, že se někdy snaží, někdy zase ne. Když se snaží, mohla by být v top 10. Herně ani pohybově nemá slabinu. Sice nemá totální zbraně, ale na antuce je strašně nepříjemná. Je vidět, že zdejší podmínky má ráda, protože míče i centrkurt jsou pomalejší. Všechno šlo víc na její stranu a já jsem nehrála dobře.
Touto porážkou jste přišla o sedm let dlouhou sérii, během níž jste na grandslamu vždy vyhrála úvodní kolo.
Asi je jedno, jestli prohraju v prvním nebo ve druhém. Občas i záleží, jaký máte los, podle mě jsem vždycky byla nasazená, takže jsem nikdy neměla soupeřku z top 10 nebo top 20. Ale prohrát se dá s každým, vím, že spoustu zápasů jsem vyhrála těsně. Nechci říct, že je náhoda, že jsem neprohrála tak dlouho, ale někdy pro mě první nebo druhé kolo tolik nehraje roli. Na grandslamu beru jako úspěch postup do druhého týdne.
Vnímáte antukovou část roku jako zádrhel v povedeně rozjeté sezoně, na jejímž startu jste postoupila do čtvrtfinále Australian Open?
Poslední týdny nebyly ideální, napůl jsem hrála, napůl ne. Ve Stuttgartu jsem odehrála dobrý zápas se Šwiatekovou, což bylo kvalitní měřítko, ale pak mě zastavilo zranění kolene a zabrzdila jsem se. Proto jsem ráda, že antuka skončila. Travnaté turnaje snad budou lepší a pak zase betony, takže je přede mnou lepší část sezony.
I Tomáš Berdych říkal, že čím je starší, tím se na antuku těší míň.
Já asi taky. A ještě mi přijde, že jediný rok, kdy jsem tady došla do semifinále (2017), bylo každý den snad 35 stupňů. Byly i jiné míče, které víc letěly. Přijde mi to rok od roku těžší. Není tady Nadal, takže nevím, kvůli komu přidávají antuku. Dohromady i s míči se mi tady nehraje dobře.
Těšíte se o to víc na trávu?
Měla jsem na ní docela úspěchy, když teda pominu loňský rok, který byl celý divný kvůli zranění (sezonu začala později kvůli zlomenině hrací ruky). Takže věřím, že letos to bude lepší a že se mi bude dařit.
