Z líčení strastí, kterým už dlouhá léta čelí, mrazí po těle. Téměř dvoumetrový borec patřil k nejoblíbenějším hráčům na okruhu a mnoha fanouškům je teď líto, že nadobro končí. Navíc takto neradostným způsobem.
Kariéru mu ukončilo zranění z června 2019. Tehdy se pohyboval na hraně první světové desítky, ale na turnaji v Queensu si vážně zranil pravé koleno, které si pochroumal už o necelý rok dříve, a musel na operaci.
„Doktor mi po ní řekl, že za tři měsíce budu moct znovu hrát, ale ve skutečnosti jsem od té doby nikdy nedokázal vyjít schody bez bolesti,“ ohlížel se v emotivním videu, které zveřejnil minulý týden.
Argentinský tenista Juan Martín del Potro se na exhibici v Buenos Aires rozloučil s kariérou.
„Noha mě často bolí i ve spánku, když se otočím na stranu, vzbudím se, protože mi začne vystřelovat bolest. Každý den se dál snažím hledat řešení, doktory, alternativy, ale pořád jsem na nic nepřišel. Pokaždé, když na to myslím, vyvolává to ve mně spoustu špatných emocí jako vztek a bezmoc. Vše začalo tou první operací.“
Od inkriminovaného června 2019 podstoupil celkem šest zákroků. A žádný mu nepomohl. Přesto se na kurty vrátil: v květnu 2022 v úvodním kole turnaje ATP v Buenos Aires nestačil na krajana Federica Delbonise.
Tehdy poznal, že cesta zpět mezi elitu je pro něj v podstatě nereálná, i tak se ale nevzdal. „Nikomu jsem o tom neřekl, ale hned den po zápase jsem odletěl do Švýcarska a šel na další operaci kolene, už pátou. Bolest v noze už jsem nedokázal zvládnout. Řekl jsem si, že to potřebuju udělat potají, a kdyby to zafungovalo, oznámil bych, že se vracím.“
Jenže ani další zákrok nepomohl.
„Po dvou a půl měsících mi řekli, že mě budou operovat znovu. Pošesté! Pak jsem pokračoval v rehabilitaci ve Spojených státech, musel jsem dostat přes sto injekcí do nohy, kyčle, zad... Spálili mi nervy, zablokovali mi šlachy. Trpěl jsem každý den. Takhle to bylo každý den od zápasu s Federicem, a to ani nemluvím o těch dvou letech před ním.“
Nyní už je smířený: „Nemám žádnou naději, že bych mohl někdy hrát tenis, protože tělo mi to nedovolí.“
Kromě šesti operací kolene musel jít ještě na další dvě, měl potíže i se zápěstím. Momentálně se soustředí alespoň na dosažení takového zlepšení, aby ho bolesti neomezovaly v běžném životě.
„Který není takový, jaký bych chtěl. Byl jsem hodně aktivní chlap a rád jsem hrál každý sport, nejen tenis. Ale když mě teď kamarádi pozvou na fotbal, jsem ten, kdo jen nosí pití. Když hrají padel, já je natáčím. Tohle je pro mě strašné. Vždycky jsem se považoval za silného člověka, který překonává překážky, ale potíže s kolenem mě porazily. Cítím, že vám to všechno musím říct, možná tahle zpráva pomůže jiným.“
Argentinský tenista Juan Martín del Potro se na exhibici v Buenos Aires rozloučil s kariérou.
Dále popisoval, že uvažuje o možnosti nechat si udělat umělé koleno, ale že ho někteří doktoři upozorňují, že je na něj ještě příliš mladý a radši by měl počkat do padesáti. „Jenže nevím, jestli tohle vydržím ještě patnáct let.“
A aby toho nebylo málo, omezují ho i četné medikamenty, které užívá. „Každý den si po probuzení musím vzít šest nebo sedm prášků. Na žaludek, proti zánětům, na úzkost. Kvůli nim přibírám, takže mi řekli, abych s některými přestal.“
Nakonec se ukázalo, že duel s Delbonisem byl jeho posledním oficiálním. Definitivní rozlučku absolvoval v neděli s Djokovičem, jenž přijal pozvání, aby kamarádovi a někdejšímu soupeři dopřál co možná nejdůstojnější konec.
„Jeho kariéra byla legendární, ale všichni se shodneme, že měl smůlu na zranění,“ říkal Srb, když do Argentiny dorazil. „Kdyby je neměl, mohl dosáhnout ještě větších úspěchů. Zranění jsou největším rivalem profesionálního sportovce.“
A po utkání, které Del Potro před bouřlivou kulisou 15 tisíc diváků vyhrál 6:4 a 7:5, v dojemné řeči prohlásil: „Neznám nikoho, kdo Juana Martína nemá rád. Jeho největším životním vítězstvím je, že je úžasným člověkem.“
Argentinec ovládl US Open 2009 coby teprve devatenáctiletý talent, dodnes je posledním neevropským vítězem grandslamu. Ve stejném roce si zahrál finále Turnaje mistrů, vybojoval 22 titulů z okruhu ATP, získal dvě olympijské medaile.
Avšak toho nejhrozivějšího soupeře – vlastní zhuntované tělo – zatím porazit nedokáže. A tenis letos po Rafaelu Nadalovi a Andym Murraym přišel o dalšího velkého šampiona.
