Na konci března pak převzal trofej pro vítěze ankety Sportovec Plzně za rok 2018 v kategorii dorostu. „Za loňský rok je to určitě můj největší úspěch a zároveň největší v dosavadní kariéře,“ líčil 17letý plzeňský rodák na akci, kterou pořádá Nadace sportující mládeže ve spolupráci s městem Plzeň.
I do letoška skočil impozantně. V lednu s Daliborem Svrčinou triumfovali ve čtyřhře v Melbourne na juniorském Australian Open.
Plánujete se co nejdřív dostat mezi dospělými do první světové stovky. To jsou smělé cíle.
Trošku se změnil systém a jsou vlastně dva žebříčky, dostat se do stovky bude malinko složitější. Mám v plánu, že letos ještě odehraji všechny juniorské grandslamy, potom už začnu hrát dospělé turnaje. Uvidíme, jak se mi bude dařit.
Jaký je největší rozdíl mezi juniorským a dospělým tenisem?
Zvyknout si. Hraje se více turnajů, dospělí lépe podávají a lépe returnují. To je největší rozdíl. Souvisí to s fyzickou vyspělostí, jsou prostě silnější. Snad se s tím brzy poperu. Člověk se musí vyhrát.
Kdyby šlo všechno ideálně podle plánu, kdy tedy budete ve světové stovce na žebříčku ATP?
Můj plán je, že bych se chtěl dostat do hlavní soutěže na Australian Open 2021. Nebo alespoň do kvalifikace. Mám na to rok a půl.
Na lednovém Australian Open jste triumfoval ve čtyřhře. Budete se na ni také zaměřovat?
Určitě ne. Hlavně chci hrát dvouhru. Čtyřhra je dobrý trénink, dá se tam výborně nacvičit servis a return. Ale dvouhra je důležitější.
Váš starší bratr Filip Forejtek už reprezentoval Českou republiku na loňských olympijských hrách v jihokorejském Pchjongčchangu. Je mezi vámi velká rivalita?
Kdepak. Držíme si palce. Filip teď studuje na univerzitě v Coloradu. A k tomu lyžuje. Uvidíme, jak se mu bude dařit. Já jsem tenis také dlouho kloubil s lyžováním, vlastně až do 14 let. Jezdili jsme s tátou v létě na ledovce, v zimě trénovali ve Špindlu. Byli jsme spolu pořád.
