Stali se tak první čistě českou dvojicí, která ovládla v Austrálii čtyřhru juniorů, a jsou teprve druhým párem s titulem na grandslamu v deblu chlapců. Prvními byli Petr Korda a Cyril Suk v roce 1985 na Roland Garros.
„Ve čtyřhře je to určitě můj největší úspěch, nesmírně si toho cením,“ říkal v rozhovoru pro MF DNES student Sportovního gymnázia v Plzni.
Zatím je stále ještě členem TK Škoda Plzeň, ale často jezdí trénovat na pražskou Štvanici a z I. ČLTK je i jeho osobní kouč Jan Mertl. „Ale když jsem v Plzni, trénuju na škodovce,“ doplnil mladík, jenž bydlí s rodiči v Úlicích u Plzně.
Otec Ladislav vede na lyžařském svazu úsek alpských disciplín, starší bratr Filip reprezentoval na minulé olympiádě ve sjezdovém lyžování.
Nemrzí vás trošku, že jste získal trofej „jen“ ve čtyřhře?
Samozřejmě, že jsme na Australian jeli každý hlavně kvůli singlu. Ale když postupujete v deblovém pavouku, tak se pak i v tréninku během turnaje zaměříte víc na čtyřhru. Každý úspěch potěší.
Proč to nešlo dál i ve dvouhře?
Myslím si, že první dvě kola jsem odehrál slušně (Forejtek přešel přes domácího Sweeneyho a Makka z Maďarska - pozn. aut.), ale ve čtvrtfinále už byl levoruký Ital Zappieri nad moje síly. Byl zkrátka lepší. (Stejného hráče Forejtek porazil loni ve finále ME do 18 let - pozn. aut.)
Už jsem ztrácel víru, přiznal sjezdař Forejtek, olympionik z ÚlicPříběh staršího bratra Filipa |
Jak jste se vyrovnával u protinožců s podmínkami, které bývají zvlášť pro Čecha specifické?
My jsme odletěli do Austrálie už 5. ledna, takže byl dostatek prostoru, abychom si na prostředí zvykli. Měli jsme tam jeden přípravný turnaj, v tom nebyl žádný problém.
Jak se vám vůbec Australian Open líbilo?
Považuji to za jeden z nejlepších grandslamů, o hráče se tam perfektně starají, pořád něco vylepšují... Jen ten rychlý povrch mně moc nesedí, raději mám antuku.
Přivezl jste si i nějaký mimotenisový zážitek?
Zašli jsme se podívat do centra Melbourne, i k moři jsme se vypravili. Na přípravném turnaji v Traralgoniu nás vzali mezi exotická zvířata, bylo to příjemné zpestření.
Potkávali jste v Melbourne i hvězdy současného tenisu?
Někteří junioři jim na grandslamech dělají i tréninkové sparingpartnery. To se mně zatím nepoštěstilo, ale na druhou stranu jsem to zatím neměl ani v plánu...
A kdyby se ta možnost naskytla? Kdo je vaším favoritem?
Roger Federer, ale zrovna on si v tréninku hodně zkouší nové věci, experimentuje. A není jednoduché se k němu dostat.
Jak daleká je cesta k tomu, abyste se brzy prosadil také na některém z dospělých grandslamů?
Teď se zrovna změnil ranking, už jsou dva světové žebříčky. Na ten vyšší, podle něhož se nasazuje na největší turnaje, se já musím teprve dostat. Tak do dvou let si myslím, že bych si mohl na nějakém grandslamu zahrát.
Vaši vrstevníci Lehečka a Macháč jsou teď dokonce v daviscupovém týmu pro kvalifikaci s Nizozemskem. Co na to říkáte?
Je dobré, že teď dostanou při absenci Berdycha šanci i mladší hráči. Rád bych si do roka také řekl o nominaci.
To je otázka budoucnosti. Co vás čeká v nejbližší době?
Teď má na nějakou dobu přednost škola, potřebuju dokončit první pololetí třeťáku. Ale budu pilně trénovat i tenis. Od března se pak zase naplno vrhnu do turnajů. Už bych se chtěl soustředit na muže, ale mám v plánu i juniorku v Paříži a Wimbledonu. Jen zatím nevím, jestli se zúčastním podzimního US Open.