V týmu jste jasná jednička, už jste si na tuto roli zvykl?
Nejsem v ní poprvé, necítím žádný extra tlak. Vím ale, že když Alcaraz nehraje, máme teď na úvod proti Španělsku šanci zvítězit. Věřím, že ve skupině můžeme uspět.
Letos se v singlu utkáváte s nejlepšími borci. S kým z vašich vzorů jste si zahrál?
S Gaëlem Monfilsem, kterého jsem jako malý strašně moc sledoval. Bavilo mě koukat na jeho triky, jakým způsobem školí soupeře a s jakým šarmem hraje. Hráli jsme spolu v dubnu v Banja Luce, on se tehdy vracel po zranění. Porazil jsem ho, což pro mě byl opravdu krásný moment. Vzpomněl jsem si sám na sebe jako malého kluka.
Přiletí Djokovič. No a? Mladá krev se neleká, Lehečka na plakátu s hvězdami |
Už vás jako úspěšného sportovce poznávají kolemjdoucí?
Stává se mi docela dost, že mě někdo zastaví na letišti, na ulici nebo v obchodě. Čím častěji se to přihodí, tím přirozenější vám to přijde. Je to součást života tenisty.
Měl jste teď během průlomové sezony prostor zastavit se a užít si dosažených milníků?
Je strašně náročné najít si čas. Někdy se to hezky poslouchá, ale okamžitě následuje další turnaj, na který se musíte připravovat. Tenis je sport, který nic neodpouští. Jakákoli chyba se promítne, proto je důležité zůstat soustředěný. A na ostatní věci bude čas po kariéře.
Loni jste do špičky nakukoval. V čem cítíte největší rozdíl, když jste do ní teď naplno pronikl?
Věcí je strašně moc a nemůžete se na ně úplně připravit. Častokrát si projdete nepříjemnými momenty a nezbývá vám nic jiného než sklopit hlavu a přijmout, že jste dostal nakládačku. Tohle jsem zažíval v minulém roce, na grandslamech jsem nevyhrál ani jeden zápas. Ale posílilo mě to do letošní sezony, kdy jsem zase na grandslamech zahrál velice slušné výsledky. A věřím, že na ně navážu.
Rád pobýváte doma, jak snášíte celoroční putování po světě?
Cestování je hodně rozdílné oproti challengerům, na kterých jsem se částečně pohyboval ještě loni. Ze 30 jich třeba 20 máte po Evropě, takže po prohře můžete letět domů. Ale když hrajete 25 turnajů a polovina z nich je v Severní Americe, nějaké v Asii, začátek roku v Austrálii, tak potom, co se vám nevydaří první kolo, musíte další týden čekat na daném místě. Nemá cenu se vracet 14 hodin domů.
Skokan Menšík už není zelenáč. Šachy neprohrál, bojuje o Masters do 21 let |
Která série přeletů, již jste podstoupil, byla nejtěžší?
V lednu jsem se vrátil z Austrálie a okamžitě jsme pokračovali do Portugalska na Davis Cup. Poté jsem zamířil do Dauhá, následně do Dubaje, kde jsem prohrál v prvním kole. Měli jsme čtyři dny pauzu, při které nemělo smysl se ze třiceti stupňů vracet do Česka do zimy, tak jsme letěli rovnou do Indian Wells. A odtamtud do Miami.
Už chápu, že se těšíte domů.
Do Kněžmostu, což je naše malá vesnička středisková u Mladé Boleslavi, se vracím strašně rád, protože příroda Českého ráje je léčivá. Strašně rád jezdím na kole nebo se proběhnu. A odpočinu si.
