Rybakinová v sobotním finále otočila bitvu s favorizovanou Tunisankou Džabúrovou a zvítězila 3:6, 6:2 a 6:2. Coby 23. hráčka žebříčku před turnajem k adeptkám na titul nepatřila, ale svou první účast v grandslamovém finále hned proměnila v titul.
V kontrastu s chladnou oslavou bezprostředně po mečbolu během tradiční promluvě na kurtu, kdy už třímala trofej, spustila mnohem veseleji.
„Byla jsem tak nervózní, že jsem hlavně ráda, že zápas už skončil,“ culila se a za upřímná slova si vysloužila smích obecenstva.
Finálová otočka. Rybakinová udolala Džabúrovou a ovládla Wimbledon |
„Ons mě svými kraťasy přinutila tolik běhat, že už snad nikdy nebudu muset trénovat fyzičku,“ přidala další žertík.
A když na pozápasové tiskovce obdržela otázku, jak její triumf budou prožívat rodiče, neubránila se slzám. „Vidíte, chtěli jste emoce, tady jsou,“ rozesmála se poté.
O čem ještě jako čerstvá šampionka mluvila?
O absenci vítězného gesta: „Vždycky jsem velmi klidná. Nevím, co by se muselo stát. Navíc teď jsem nevěděla, co mám dělat. Byla jsem šokovaná. Dolehlo na mě tolik emocí, že jsem se jen snažila zůstat klidná. Jednou ode mě možná uvidíte velkou reakci, ale teď to bohužel nebylo.“
O bezprostředních pocitech: „Pořád tomu nemůžu uvěřit. Možná za pár dní si sednu a uvědomím si, co jsem dokázala. Jsem na sebe i svůj tým super pyšná. Bylo to těžké, ale společně jsme to zvládli.“
Vítězka Wimbledonu Jelena Rybakinová s vybojovanou trofejí.
O zvratu ve finále, v němž ztratila první set: „Řekla jsem si, že budu bojovat až do konce. Snažila jsem se soustředit na každý míč, což bylo těžké, protože bylo velké vedro. Ale na konci už jsem zvládala dobíhat i její záludné kraťasy.“
O nervozitě: „Včera (v pátek) jsem měla dobrý trénink, ale večer už to na mě dolehlo. Stejně tak ráno před zápasem. Snažila jsem si říkat, že to snad není mé poslední finále. A že už jsem prohrála pár zápasů, ve kterých jsem vedla. To mi možná pomohlo se uklidnit.“
O prožitcích z největšího zápasu dosavadní kariéry: „Byla jsem tak vystresovaná, že jsem si zápas neužila tak, jak bych asi měla. Víc jsem si užila semifinále. Víc to docením asi zítra (v neděli), až se všechno uklidní a budu s rodinou a přáteli. Určitě si tento den budu pamatovat navždy.“
O oslavách: „Netuším, jak budu slavit, protože jsme tvrdě pracovali, abych se dostala až sem. A co se v těchto dvou týdnech stalo, je velmi neočekávané. Určitě to ale s týmem, rodinou a přáteli oslavíme.“
O vévodkyni z Cambridge Kate, která jí předávala pohár: „Gratulovala mi, říkala, že jsem hrála dobře. Ale byla jsem tak šokovaná, že jsem polovinu ani neslyšela. Je mi to líto. Ale určitě byla moc milá. Bylo úžasné dostat trofej od ní.“
O tom, že za svůj triumf nedostane žádné body a přijde tak o posun do první desítky žebříčku: „Pořád mám pár turnajů, abych se o útok na top 10 pokusila. Samozřejmě je to škoda, ale nemůžu s tím nic dělat. Myslím, že po tomhle vítězství to můžu zvládnout. A posunout se ještě výš.“
