„Je to velká čest a můj splněný dětský sen,“ rozplývala se 19letá Bartůňková v úterním videohovoru z chorvatského Varaždínu, kde Češky baráž v pátek a v neděli odehrají.
„Vůbec jsem nepočítala s tím, že by to mohlo vyjít, protože máme spoustu skvělých holek a já letos hraju tenis jen čtyři měsíce a předtím jsem měla roční pauzu,“ doplnila o rok starší Havlíčková.
Pokud by seznam jmen, ze kterého kapitán Petr Pála nominaci vybíral, značně neprořídl kvůli zraněním, ani jedna by se do týmu nedostala. Vždyť podle žebříčku jsou až devátá a devatenáctá nejlepší Češka. Ale to neznamená, že si aktuální příležitost nezaslouží a že v budoucnu nemohou být stálými členkami družstva.
Pála musel řešit před BJK Cupem další omluvenku. Valentová bude chybět![]() |
Finalistka předloňské wimbledonské juniorky Bartůňková je v globálním pořadí 130. a Havlíčková, vítězka juniorského Roland Garros 2022 v singlu i deblu, figuruje na 414. pozici.
První z nich se letos v lednu vrátila k tenisu po osmi měsících, kdy musela vysvětlovat pozitivní dopingový test na trimetazidin.
Když začala s prvními turnaji, v žebříčku jí patřila 493. příčka. A teď už je na dohled elitní stovky. Parádní skok! Pomohl jí k němu především zářijový postup do semifinále turnaje WTA 500 v Mexiku.
„Pro mě i pro rodiče je to, co jsme tento rok dokázali, úplně super. Určitě bychom to nečekali. Minulý rok už jsem totiž měla na krajíčku, že bych s tenisem možná i skončila,“ ohlíží se.
Podobné myšlenky měla i Havlíčková, která nehrála ještě déle – od loňského května do letošního června. „Tenis pro mě přestal být zábavným, bylo to pro mě trápení, až jsem měla strach na kurt vlézt. Tak jsem se rozhodla, že si dám pauzu a odstup,“ vysvětlovala krátce po návratu.
Hlavu si čistila prací v kavárně, a i když se zatím nepropracovala tak vysoko jako Bartůňková, také má za sebou povedené momenty. A nečekaná pozvánka do BJK Cupu jí dodává další impuls.
„Je to pro mě povzbuzení, že stálo za to se na kurty vrátit. Můžu tady sbírat nové zkušenosti, informace a pozitivní energii do dalších turnajů a přípravy.“
Nadějná česká tenistka o dopingu: Bylo to temno. Při trestu si aspoň splnila sen![]() |
Obě si pamatují, jak jako malé fanynky v Praze přímo z hlediště sledovaly dřívější slavné a vítězné bitvy Pálovy družiny při cestě za tituly z tehdejšího Fed Cupu.
„Bylo mi asi šest let. Byla jsem fakt malinká, seděla jsem tam s těma bouchátkama a klepala jsem s nimi,“ vybaví si Havlíčková.
„Vím, že jsem byla s mámou v O2 areně. Ona se mě vždy ptala, jestli nechci odejít, protože jsme seděly úplně vysoko a nebylo toho moc vidět. Ale já chtěla zůstat, protože to bylo strašně napínavé,“ dodává Bartůňková.
A teď chtějí obě Češkám pomoct, aby mohly triumfy zopakovat. Nejprve k tomu potřebují zvládnout barážovou skupinu ve Varaždínu, v níž se v pátek střetnou s Kolumbií a v neděli s Chorvatskem. Setrvání mezi elitou si zajistí pouze vítězky.
Bartůňková a Havlíčková jsou v týmu se světovou třináctkou Lindou Noskovou, Dominikou Šalkovou (132.) a teprve sedmnáctiletou Vendulou Valdmannovou (343.). Jejich věkový průměr je devatenáct let, což z nich činí perspektivní, ale také nepříliš zkušenou sestavu.
„Je super, že jsme si věkově blízko,“ hledá pozitiva Havlíčková. „Máme si co říct, je sranda. Máme tady skvělé holky a Linda už pár zápasů v Billie Jean King Cupu odehrála, takže myslím, že to zvládneme i takhle.“
Chorvatkám, které jsou po Pálových svěřenkyních papírově nejsilnější, navíc bude chybět semifinalistka loňského Wimbledonu Donna Vekičová.
A Češky spoléhají i na tradičně soudržného týmového ducha. „Večer se projdeme a i na oběd se sejdeme u jednoho stolu. Zahrajeme si karty, je tady uvolněná atmosféra,“ přibližuje Havlíčková. „A je o nás skvěle postaráno. Nám hráčkám stačí přijít na kurt, všechno ostatní zařídí lidi z týmu. Je to tady rozmazlenější.“
S Bartůňkovou si zároveň uvědomují, že vedle jasné jedničky Noskové mají všechny čtyři další členky týmu podobnou šanci dostat se na kurt. Vyložená dvojka po vypadnutí Terezy Valentové není.
„Budeme dělat všechno pro to, abychom se na kurtu cítily co nejlíp a byly připravené,“ ujišťuje Havlíčková. „A pak už to necháme na panu kapitánovi, aby usoudil, která z nás bude v ten daný den nejvhodnější k tomu, aby šla na kurt. A my ostatní jí budeme fandit a přát.“
Každopádně Bartůňková a Havlíčková mohou už teď považovat letošní sezonu za úspěšnou. „Bohužel jsem měla nucenou pauzu, Lucka také nehrála. Pro nás obě je takový malý zázrak, že jsme v reprezentaci,“ shrnuje Bartůňková. „Budeme se snažit pomoct týmu co nejlépe a uvidíme, jak se nám to podaří.“























