Kdy jste Berdycha viděl hrát poprvé?
Když přišel jako čtrnáctiletý kluk z Valašského Meziříčí do Prostějova. Do té doby byl u kolegy Ivo Šilhánka. Pak přišel k nám do střediska vrcholového sportu a v šestnácti a půl jsme začali naši spolupráci.
Tenista Berdych ukončí kariéru. Loučit se bude v sobotu v Londýně |
Poznal jste hned, že z něj bude hvězda?
To určitě vidět nebylo. Ale bylo vidět, že je to pracovitý kluk. Že je to kluk, který má rád tenis a že má nějaký potenciál. Byl vysoký, uměl servírovat, uměl forhend, ale byl těžký, takže pohyb neměl ideální. Bekhend v té době neuměl, ale pracoval na něm a co je podstatné, tak byl v tréninku vždycky stoprocentní. Věděl, co chce a kam směřuje.
Byl odmala velký dříč, který si šel za svým snem.
Určitě. Velký dříč a stoprocentní profesionál. Odmala až do těch osmnácti, dvaceti let, kdy už byl dál, tak věděl, co chce. Tenisu obětoval všechno a dokázal strašně moc. Jeho kariéra je obdivuhodná, vždyť byl v té obrovské konkurenci devět let na světovém žebříčku mezi čtvrtým a desátým místem.
V čem byl výjimečný, že se prosadil už v tak mladém věku?
Strašně rychle se zlepšoval. Jestli byl v šestnácti těžký a měl špatný bekhend, tak za těch dva a půl roku, kdy na podzim v devatenácti letech vyhrál první turnaj ATP, udělal obrovský pokrok. Dostal se do stovky, do padesátky a každým rokem se zlepšoval. Pracoval na 200 procent, aby byl lepší a lepší.
Na jaký Tomášův tenisový moment budete nejvíc vzpomínat?
Určitě finále Wimbledonu (v roce 2010). Ve čtvrtfinále porazil Federera na trávě, což byl obrovský úspěch, pak zdolal Djokoviče a ve finále si věřil, měl formu, Rafu Nadala předtím porazil na dvou turnajích a myslel si, že ho porazí i teď. Bohužel, opak byl pravdou a po první vyrovnané sadě, kdy prohrál 7:6, pak prohrál 0:3 na sety. Jeho sen vyhrát grandslam se nesplnil, ale to finále je velký moment jeho kariéry.
Vám osobně udělalo ještě větší radost vítězství v Davis Cupu?
Finále Wimbledonu, to byla jeho vlastní kariéra a Davis Cup byl o České republice. Těch momentů, kdy mi udělal radost, bylo víc, ale vítězství v Davis Cupu dvakrát za sebou, to byla obrovská radost a obrovský úspěch kluků.
OBRAZEM: Berdych a jeho momenty |
Jak vidíte jeho budoucnost? Může třeba jednou trénovat jako vy?
Sám nevím. V poslední době jsem s ním nemluvil. On pořád věřil tomu, že se může vrátit a že když bude zdravý, tak může hrát důstojnou roli mezi těmi mladými kluky, kteří v letos do stovky dostali. Ale poslední dva roky nebyly ideální. Pořád začínal, dostal se do toho a pak to skončilo kvůli zranění. Dělal pro návrat všechno, protože zas tak starý není, vidíme Federera, Djokoviče, Nadala, Gasqueta. Všichni hrají, snaží se. Je to škoda.
Jak dlouho bude Česko čekat na dalšího Berdycha?
Myslím si, že dlouho, Tomáš není naší sportovní veřejností úplně doceněný. Byl devět let v první světové desítce a my jsme si na to zvykli, brali to jako samozřejmost. Teď vidíme, že jsme měli ve stovce čtyři, pět hráčů, Berdycha v desítce a najednou ve stovce nemáme nikoho a ve dvoustovce máme myslím dva nebo tři hráče. Budeme muset chvíli počkat. Jestli se vůbec takový tenista v České republice ještě objeví.
