"Úžasné! Krásně mě to hnalo dopředu," pochvalovala si Lucie Šafářová.
Zvyklé hrát fedcupová utkání v brněnské hale s kapacitou čtyř tisíc fanoušků se tenistky celý týden těšily na ostravský kotel pro semifinálové klání proti Itálii. "Plná hala, to bude úžasný," rozplývala se Andrea Hlaváčková. "Ona netuší, do čeho jde. Já si možná radši zajdu koupit špunty do uší," smála se Lucie Hradecká.
V sobotu obě zasedly na týmovou lavičku s modrými šátky kolem krku, za zády měly "dvorní" fanoušky z Prostějova. Jejich bubny a trubky v hale doplňovaly desítky dalších řehtaček.
Česká trikolora na obličejích, státní vlajky na zábradlí. Jedna velká s nápisem "Fulnek", což je město wimbledonské šampionky Petry Kvitové, se skvěla přímo za místy pro český tým. Ta monstrózní pak zakryla velkou část tribuny v momentu, kdy tenistky slavily vítězství. "Holkám to hodně pomohlo," pochvaloval si kapitán Petr Pála bouřlivou kulisu sedmi tisíc diváků.
Hráčky v ní měly své ostrůvky. Šafářovou povzbuzovalo asi dvacet známých v čele s rodiči, sestrou a přítelem hned u lavičky. Rodiče Petry Kvitové zaujali místo v čestné lóži. Světová trojka měla po hale roztříštěný mimořádně početný fanklub z Fulneku. "Taťka objednával kolem 140 vstupenek," přiznala ještě před začátkem semifinále.
Očima nikoho nehledala, jenom párkrát zabloudila pohledem do lóže rodičů. "Ale spíš jsem koukala na mamku. Ona vždycky kývne, že je vše v klidu. Taťka bývá nervózní," vykládala. Další důležité osoby nevnímala. "Kapitán byl na lavičce, to stačilo," rozesmála se třetí hráčka světa.
Bouřlivá atmosféra občas pohltila víc, než by se možná chtělo. "Člověk v tom hluku nic neslyší, spíš odezírá ze rtů, ale vím, že každý hraje se mnou," vykládala Šafářová. I Kvitová si pochvalovala: "Jsem ráda, když můžu hrát velké zápasy. A vyhrávat."
V neděli by si ten pocit ráda zopakovala ještě jednou. S ostravskými řehtačkami za zády.