Vlastně Berdyč versus Hernyč, protože Angličané se jejich jména stále nenaučili vyslovovat.
Navzájem se znají pět let, společně putují s tenisovou karavanou. "Tomáš je kamarád," říká Jan Hernych o zatím úspěšnějším protivníkovi.
Před jejich wimbledonským duelem mu Tomáš Berdych poslal textovou zprávu: "Nezbyly ti nějaké volné lístky? Sháním je na pondělí." "Klidně si vem ty moje," odpověděl Hernych.
Osobně se nepotkali. "Trocha nervozity mezi námi byla cítit. Vyloženě jsme se nevyhledávali," vyprávěl Hernych. Míjeli se také těsně před zápasem, každému přidělili šatnu jinde.
Když nastupoval Berdych na trávě v německém Halle proti Novákovi, bylo to jiné. "Bavili jsme se s Jirkou až do chvíle, než jsme vešli na kurt," vyprávěl. "Zato při zápase už nikdo nesmí být vaším kamarádem. Ať se jmenuje Federer nebo třeba Štěpánek," tvrdí Berdych.
Včera se dohadoval s rozhodčím o servis, když si připadal okraden. Stejně tak Hernych nesouhlasil s jedním verdiktem v posledním gamu. "Nevím, jaký ten míč byl. Neviděl jsem ho pořádně," dušoval se Berdych.
A po mečbolu? Vždy to bývá stejné. Poražený pogratuluje a vytratí se. I za novináři přišel každý zvlášť. "Pro mě to bylo nešťastné derby. Ani do tie-breaku jsem ho nedostal," litoval Hernych a prohrábl si kudrnaté vlasy. Berdych? "Superpocit ze hry jsem neměl. Bylo to dneska jen vybojované vítězství," přiznal.
