Oba hráči už mají ze zdejší trávy zkušeností přehršel, chybí jim jenom výhra. Goran Ivaniševič tu hrál poprvé v roce 1988 a od té doby se dokázal podívat třikrát až do finále a dvakrát mezi nejlepší čtyři. Patří jednoznačně k největším postavám celé historie slavného turnaje. Jeho soupeř se na zdejších kurtech začal výrazněji prosazovat až v posledních letech, ale stálo to za to. Po sérii čtvrtých kol se před dvěma lety dostal do semifinále a loni ztroskotal až na Petu Samprasovi ve finále.
S Ivaniševičem má Rafter aktivní bilanci. Ze tří vzájemných duelů vyhrál dva, ovšem jediný jejich dosavadní zápas ve Wimbledonu hraný v roce 1996 vyzněl pro Chorvata. Nyní si ale Rafter věří. "Myslím, že mám skutečnou šanci. Se Samprasem bych byl vždycky outsider, zatímco teď je to padesát na padesát. Je dobré tohle vědět."
Ivaniševič je se svými třemi neúspěšnými finálovými účastmi považován za wimbledonského nešťastníka. Letos už s ním nikdo nepočítal, Chorvat se do hlavní soutěže dostal díky divoké kartě. Byla to dobrá volba, na turnaji se vypjal ke skvělým výkonům. "Kdyby ke mně v noci přišel anděl a řekl mi - Gorane, v pondělí vyhraješ Wimbledon, ale už si pak nikdy nezahraješ tenis -, odpovím mu: OK, raději beru vítězství."
Finálová bitva svede proti sobě dva ortodoxní útočníky. Jak Ivaniševič tak i Rafter spoléhají na klasický styl servis-volej, to nejlepší, jak lze vyzrát na zrádný travnatý povrch. Čeká se velká bitva, motivace obou tenistů je obrovská, po sezoně možná oba skončí s kariérou. "Je to největší den mého života, kdybych prohrál, zabilo by mě to," říká Chorvat a k Rafterovi dodává: "Je to můj velký přítel a skvělý hráč. V pondělí ale musíme na přátelství zapomenout, bude to tuhý mač."
ZÁPAS BUDEME SLEDOVAT OD 14:00 V ON-LINE PŘENOSU
 Goran Ivaniševič triumfátorsky ukazuje svaly divákům po vítězství ve 3. kole Wimbledonu nad Roddickem |
