Gottfried von Cramm

Gottfried von Cramm

Hitlerův vězeň, hrdina z ruské fronty, tenisový smolař. To byl von Cramm

  • 3
Až do časů Ivana Lendla zůstal ztělesněním tenisty, který se mockrát natahoval po wimbledonském triumfu, ale nikdy na něj nedosáhnul. Gottfried von Cramm. Německý baron s rodokmenem dohledatelným až do 12. století.

Symbol fair play, který byl okolnostmi donucen reprezentovat Hitlerovo Německo, jež ho přitom pro jeho protinacistické smýšlení nějakou dobu věznilo. Ale popořádku.

Blonďatý von Cramm dvakrát vyhrál Roland Garros, před 2. světovou válkou patřil k nejlepším hráčům světa. V Davis Cupu triumfoval v 82 utkáních. Ve finále grandslamových turnajů byl sedmkrát, pětkrát z toho prohrál.

"Byl tím nejsmůlovatějším tenistou, jakého jsem kdy poznal," tvrdil legendární tenista Don Budge.

Slavné příběhy z tenisového Wimbledonu

Pondělí, 1. díl: Spencer William Gore
Úterý, 2. díl: Fred Perry  Dnes, 3. díl: Gottfried von Cramm. 
Zítra čtěte: Goran Ivaniševič Pršelo a pršelo. I proto Henman nevyhrál Wimbledon 2001.


O wimbledonský triumf von Cramma neobrala jen sportovní smůla. Přispěl k tomu paradoxně i jeho odpor k nacistické ideologii a k samotnému Hitlerovi, o němž před britskými novináři mluvil s despektem jako o "prostém malíři pokojů".

Brzy jej doma zatklo gestapo, byl odsouzen na rok vězení. Za oficiální důvod posloužila údajná tenistova homosexualita, tehdy zakázaná.

Po pěti měsících byl sice předčasně propuštěn, ale když se pak v roce 1939 jako jasný favorit hlásil naWimbledon, odměření Britové jej kvůli popsanému trestnímu rejstříku odmítli zapsat do soutěže.

Že byl vězněm Hitlera? Na to nebrali ohledy. Věčná škoda. Při neúčasti es Budge a Perryho už von Cramm nikdy nebyl blíž k wimbledonskému vítězství. Tenhle rok měl být jeho.

Nebyl. Nedostal šanci. Přitom o jeho morálních kvalitách nemohlo být pochyb. Byl to on, kdo v Davis Cupu proti USA přiznal své provinění proti pravidlům, když v klíčové čtyřhře rozhodčí už vyhlašoval Německo za vítěze. Místo oslav se tehdy díky baronově gestu hrálo dál.

A Německo nakonec prohrálo. "S pocitem podvodu bych přece večer nemohl usnout," řekl von Cramm podle magazínu Sports Illustrated. "Tohle je sport gentlemanů. Proto ho odjakživa hraji."

Na Wimbledon se pak podíval ještě jednou, v roce 1951. V 1. kole tenkrát podlehl Jaroslavu Drobnému. To už mu ale bylo 42 let a coby válečný veterán měl za sebou utrpení na kruté ruské frontě, kde za statečnost obdržel řád Železného kříže. V životě snil o hodně věcech.

Tenhle metál mezi nimi nebyl. Na rozdíl od titulu z Wimbledonu.


Tenis v roce 2024

15. - 28. 1. Australian Open, Melbourne
26. 5. - 8. 6. Roland Garros, Paříž
1. - 14. 7. Wimbledon
26. 8. - 8. 9. US Open, New York
12. - 17. 11. Finálový turnaj B. J. Cupu, Sevilla
19. - 24. Finálový turnaj Davisova poháru, Malaga