Bylo to při Fed Cupu v Ostravě a tradičním pořizování společné fotografie týmu.
„Co kdybys nás zkusil vyfotit ze střechy?“ navrhly tenistky Pavlu Lebedovi.
Fotograf poslechl, vyjel nahoru na střechu a pořídil snímky. Pak se chystal vrátit, jenže výtah mezitím někdo dole zamknul a nešel přivolat. Chtěl sejít po schodech, ale nedostal se přes mříže. Telefon u sebe neměl. A tak volal o pomoc, jenže přes světla u stropu haly nebyl pořádně vidět. Až později se dočkal záchrany od údržbáře, který ho pustil zpět.
I takový je úděl sportovního fotografa. Pro leckoho to může vypadat jako práce snů: pohybuje se v blízkosti tenisových hvězd, může s nimi do zákulisí, vidět místa, kam se ostatní nedostanou.
„Ale není to taková pohádka, jak se zdá. Fotíte, pak si sednete k počítači a připravujete fotky k publikování. Pak znovu fotíte a tak dokola, až se najednou loučíte se všemi po zápase v šatně,“ popisuje Lebeda.
Studoval učitelství na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale fotografie - především sportovní - ho lákala víc. Přes práci ve sportovních médiích se dostal na volnou nohu, až ho před baráží se Švýcarskem v roce 2007 oslovila společnost Česká sportovní s nabídkou na focení Davis Cupu.
Ze zápasového fotografa se stal Lebeda součástí fedcupového i daviscupového týmu – a nyní je doprovází na většině zápasů.
„Snažíme se ukázat fanouškům něco víc ze života týmů,“ líčí Lebeda – a tak se na Facebooku objevují nejen fotografie z kurtů, ale i ze šatny, banketů či jiných společných akcí. „Myslím, že jsme v tom byli jedni z prvních. Začalo se od toho upouštět v domnění, že se koupí fotka z agentury. Omyl. Ztrácí se kontinuita, možnost přímé komunikace o tom, co fotit. A hlavně archiv.“
Lebedovy fotografie jsou v určitém ohledu jedinečné, protože se dostane tam, kam ostatní nemohou. Byl u oslav po velkých výhrách, letěl s Petrou Kvitovou z vítězného Wimbledonu, dvakrát s ní během travnatého grandslamu bydlel.
S Kvitovou a Tomášem Berdychem si zažil i Hopman Cup v Perthu. „Chodili jsme běhat k jezeru, hráli jsme fotbal. Slavili jsme spolu Nový rok, Tomáš objednával různé druhy exotických jídel, tak jsem ochutnal třeba pavouka,“ vyprávěl Lebeda.
Kromě tenisu fotí i atletiku, plážový volejbal, občas fotbal či hokej. Nejlepší snímky dle svých slov pořizuje ve chvílích, kdy je pod tlakem: „Někdy něco zapomenu nebo někam přijdu jen tak tak. Na poslední chvíli. Pak se mi paradoxně občas podaří dobrý obrázek,“ tvrdí.
Výběr z těch povedených můžete vidět u tohoto textu.