V pátek na úvod baráže v Nizozemska zvládl pětisetovou přetlačovanou proti de Bakkerovi, v boji týmových jedniček ale Veselý padl 1:6, 6:1, 3:6, 4:6. Bitvy za národní tým pro něj stále očividně ještě nejsou nejpříjemnější.
„Všichni víme, že častokrát bojuju spíš sám se sebou a se svojí hlavou, než se soupeřem. Věřím, že tenhle Davis Cup mi dokáže ukázat tu cestu, že to jde,“ povídal Veselý a šel držet palce parťákovi Lukáši Rosolovi v rozhodující páté dvouhře.
V čem je klíč, aby se z vás stal ještě silnější lídr?
Jde především o to, abych se dokázal uvolnit a s relativně klidnou hlavou do těch utkání jít a udělat maximum. To je všechno, co lze udělat. A možná ještě trošičku fyzičky, je to možné. Tím, že je Davis Cup mentálně tak náročný, síly asi docházejí rychleji.
Jak hodnotit nedělní porážku od Haaseho?
Bolí to. Šel jsem na kurt s tím, že bych to rád dotáhl a udělal třetí bod. Bohužel jsem nezačal úplně skvěle a on na úvod hrál neuvěřitelně. Skoro všechno dal prvním servisem. Dobře četl moje podání, byl vlastně všude, neudělal moc chyb. Všechno vrátil. Hrál spoustu kraťasů, u kterých jsem na úvod nevěděl, jak je zpracovat.
První set jste jasně prohrál, druhý jste ale stejně jasně ovládl. Pak přišly klíčové chvíle?
Škoda třetího setu, kdy jsem byl relativně nahoře, ale jeden game jsem při vedení 15:0 zkazil lehčí forhend po čáře a pak ještě jeden, tam jsem trochu znejistěl. Pak jsem přišel o podání - a tam se bohužel zápas tak trochu zlomil. I když jsem bojoval dál, on narostl.
Haase hrál třetí duel ve třech dnech, ubývaly mu podle vás síly?
Už se nehýbal tak perfektně jako v pátek. Ale určitě mi celkově nesedí, hrajeme podobně, takovou vyťukávanou. Dokázal být šikovnější, přehrál mě chytrostí. Já jsem bohužel za celé utkání nenašel pořádně recept, co by na něj platil. Bylo to takové protrápené.
Je těžké udržet proti impulzivnímu Haasemu pozornost?
To až tak úplně ne. Spíš jsem dneska nedokázal úplně taktizovat. Pořád jsem tahal za kratší konec a musel jsem do toho dávat pořád úplně všechno, což je těžké udržet po celou dobu. Nenašel jsem fázi, kdy bych si jeden game třeba něco zkusil, abych něco změnil. Pořádně jsem nebyl ani jednou nahoře - byl jsem ten, co musí dotahovat.
Což bere síly.
Pak se hůř hraje a v důležitých stavech tím, že jsem byl trochu i mentálně vyčerpanější, jsem potom znervózněl a udělal hloupé chyby. Ty mě stály minimálně třetí set a možná i celé utkání.
