Svrčinovi, který je momentálně na 201. příčce světa, nahoru pomohly tři letošní postupy do finále na turnajích kategorie Future a Challenger. V nich stejně jako v Paříži neuspěl proti starším, zkušenějším protivníkům. „Je to o hlavě, o naprosté koncentraci,“ řekl nadějný devatenáctiletý tenista.
V březnu na futurech v portugalském Faru a chorvatské Rovinji ve finále podlehl Francouzi Clementu Taburovi 4:6, 2:6 a Španělu Javieru Barrancovi 1:6, 1:6. V dubnu se dostal do finále na challengeru v Praze, kde prohrál s Rakušanem Sebastianem Ofnerem 0:6, 4:6.
Týden nato doma v Ostravě na challengeru Ostra Group Open skončil v semifinále na Britovi Ryanu Penistonovi 6:4, 4:6, 2:6.
Na ostravských kurtech si však připsal dosud největší vítězství v kariéře – nad Francouzem Corentinem Moutetem, jenž byl nasazenou jedničkou: 6:1, 4:6, 7:6.
Hurá na grandslam! Svrčina bojuje s vlastním srdcem a stoupá vzhůru |
„Je super, že stoupám žebříčkem, ale cíle jsou vyšší...“ usmál se Svrčina. Jaké? „První metou je stovka. Pak se uvidí,“ odpověděl. „Je to ale pořádný kus cesty. V Ostravě jsem se přesvědčil, že mám i na tak kvalitní hráče, jako je Moutet, který byl dlouho ve stovce. Musím ale hrát svůj dobrý tenis.“
Svrčina upozornil, že současný tenis je nesmírně vyrovnaný. „Kdokoliv může porazit kohokoliv. Budu furt makat a doufám, že se do stovky dostanu.“ Ostravský tenista se dívá vzhůru, byť musí bojovat i se zdravotními problémy. Občas ho postihne tachykardie neboli zvýšená tepová frekvence. Kvůli ní loni předčasně ukončil sezonu. K tomu se stále vyrovnává s přechodem mezi muže.
„Jednoduché to není, ale zvykl jsem si. Mužské turnaje hraju asi dva roky, takže jsem se na challengerech trochu zabydlel. Ale samozřejmě chci dále – na turnaje ATP. Na challengerech nechci zůstat věčně.“ Takže co potřebuje zlepšit?
„Všechno, pořád vidím ve své hře velké nedostatky,“ prohlásil. „Chlapi jsou v hlavě přece jen stabilnější než junioři. Tenisté, kteří jsou v žebříčku výše, jsou psychicky silnější, nemají takové výkyvy. Důležité je, abyste byli pořád zkoncentrovaní na každý balon, abyste furt jeli na sto procent.“
Dodal, že na všem s trenérem Janem Mašíkem pracují. „A i když jsem nedávno nakoukl do dvoustovky, nesmím ani trochu polevit.“
Především však podle odborníků potřebuje zapracovat na podání. Jeho způsob už několikrát měnil.
„Pořád s trenérem něco zkoušíme, co by mohlo být lepší a lepší. Uvidíme. Ale s mou výškou je to na servisu složitější,“ uznává 178 centimetrů vysoký Dalibor Svrčina. „Všechno musím mít stabilnější, lépe se pohybovat, hrát odvážněji. A pořád potřebuji zapracovat i na forhendu a bekhendu.“
