Fanoušci přišli na tribuny vyzbrojení mačetami. Čechy vypískali. „Byli to úplní blázni,“ soudí Šmíd. „Jejich čároví rozhodčí nás brali na hůl a mezinárodní rozhodčí na empiru radši odpočíval.“
Navíc Paraguayci vymysleli povrch kurtu, který později ITF raději zakázala. Aby se podobné excesy neopakovaly.
„Pozvali nás na naleštěné parkety. Hrozně klouzaly, nemohli jsme najít boty, které by se na nich udržely. Připadal jsem si jak na trávě po dešti. Šílený mejdlo!“
V zemi vládl v 80. letech vojenský diktátor Stroessner, organizátoři nechtěli ani při nástupu zahrát českou hymnu. „Prý nás neuznávali.“
Kouzelné jezírko u hotelu lákalo ke koupání, jenže domorodci varovali: „Je plné piraň.“ „Přesto do něj Jarda Navrátil (další reprezentant - pozn. red.) skočil. Kvůli sázce. Kupodivu přežil. Byl to taky blázen,“ říká Šmíd.
Že současný český tým nastupuje v Paraguayi opět, Šmíd vůbec nevěděl. „Slyším to až od vás. Nemám kontakty,“ hlásí z dovolené v Itálii.
Je mu 48 let, nikoho netrénuje, zřídka hraje veteránské turnaje. Naposledy loni ve Wimbledonu čtyřhru s Pavlem Složilem.
„Pak mě ještě zvali na veteránský mix na US Open. Odmítl jsem. Přece nepoletím do New Yorku kvůli mixu. Navíc mi zrovna trhali zub moudrosti.“
Žije střídavě na Floridě a v Česku. Neuznává golf, oblíbenou zábavu tenisových vysloužilců. „To už radši hraju šachy. A jezdím na kole. Bolí mě kyčle a kolo jim dělá dobře.“
Do Podolí chodí s bývalým kolegou Zedníkem plavat. „Denně kilometr ve vodě a pak do páry.“
Stěžuje si, že na únorový daviscupový duel proti Španělsku ho funkcionáři do Brna ani nepozvali.
„Složila taky ne. Nejsem ješitný, ale je mi z toho smutno. Kdysi jsme vyhráli Davis Cup. Mrzí mě, že si teď neváží lidí, co pro tuhle zemi něco udělali.“
V českém tenise se už angažovat nechce: „Nebere mě to. S těmi lidmi, co jsou u moci, si kromě Kukala nemám o čem povídat.“