Jeho nejslavnější pacientka jej pozvala do Wimbledonu, přímo do jeho srdce, na nádherný centrkurt. S manželkou trůnil v hráčské lóži společně s rodiči, přáteli a trenéry Kvitové. Oči skrýval za slunečními brýlemi se zářivě zelenými obroučkami.
Viděl, jak hned v prvním gamu natropila tři dvojchyby a pustila Švédku Larssonovou do vedení. „To víte, že jsem trnul,“ řekl. „Ale Petra byla pod obrovským emocionálním tlakem. Vždyť všechno své úsilí směřovala k tomu, aby mohla hrát Wimbledon.“
Do Londýna přiletěl na dovolenou. Ubytoval se v Chelsea a v noci před úvodním utkáním Kvitové si v hlavě promítal vzpomínky na uplynulé měsíce. „Nemohl jsem spát. Vždyť víte, jak vážné poranění Petra měla. Opravdu hrozilo, že už nikdy nebude hrát. A když to dopadne takhle, není to nic jiného než pohádka. Šílenství, které se proměnilo v pohádku.“
Kouzelný příběh pokračoval i v pondělí, dvojnásobná zdejší šampionka též díky Kebrleho mistrovské práci zdolala odbojnou Švédku a postoupila do druhého kola. „Z pana doktora konečně spadl stres, jak to s rukou dopadne. A začal se nervovat kvůli mé hře,“ pravila vesele Kvitová.
O svou pořezanou a přepečlivě sešitou levačku se denně poctivě stará. Říká jí něžně Bobánek. „Musím ji protahovat, protože má tendence se stahovat, jak držím křečovitě raketu. Během zápasu si ji mažu, aby neklouzala. Po něm leduju, masíruju jizvy, přikládám si na ni zábaly. Momentálně moc necvičím, protože jí tenis dává docela zabrat. Ale když mám volno, tak si s ní zacvičím.“
Jelikož je tenistka zodpovědná, Kebrle už s ní řeší jen drobnosti. Občas jí ruku zkontroluje.
Wimbledon dosud znal pouze z televize, udělal na něj skvělý dojem. Kvitová ho zvláštním dárkem zjevně potěšila. A co s ní v pondělí v tenisovém ráji stihl probrat? „Doufám, že si spolu dáme pivo,“ pravil krátce po utkání Kebrle. „Žízeň určitě mám.“
