Protože... "Být unavený po čtyřhodinovém zápase je jedna věc a být připravený na další zápas druhá," řekl ještě sedmadvacetiletý český tenista.
Vyskytl se v průběhu zápasu s Almagrem moment, kdy jste nevěřil, že vyhrajete?
Pořád jsem byl nahoře, vyhrál jsem první set, vedl 2:1 na sety, měl hodně šancí ve tom dalším. Jenže jedna chyba mě stála čtvrtý set. V pátém jsem ho jako první brejknul, pak jsem si sice ztratil podání, ale zvládl jsem další brejk. Až do konce jsem se cítil opravdu dobře.
Byl závěr zápasu těžší fyzicky, nebo psychicky?
Nedohrál jsem sice čtvrtý set, nechal jsem mu zbytečně velký náskok v tie-breaku, ale pak jsem se zlepšoval a byl i lepší. To mi dodalo další sílu a motivaci do pátého setu, dost jsem se na něj těšil.
Urval jste v závěru tu výhru díky zkušenostem, které máte z velkých zápasů?
Tady se asi nebude dělat rozbor, jestli to bylo takticky správně, nebo úderově lepší, jestli člověk hraje líp forhend, nebo bekhend. Takové zápasy rozhodujou tyhle věci. Měl jsem víc víry sám v sebe, že to dokážu, což mě přeneslo přes ten zápas.
Jak moc velkou oporou pro vás v závěru byli diváci?
Nejenom v pátém setu. Vždycky říkám, že jsou neoficiálním pátým členem našeho týmu. Hodně mi pomohli. Tady už nelze plýtvat energií a oni vám dodají nějakou extra. Je skvělý pocit hrát před nimi.
Byl to váš nejsložitější zápas proti Almagrovi?
Je těžké to srovnávat. V Austrálii se hrálo za strašného vedra, v počasí, kdy se vám škvaří tenisky, bylo to náročné v jiných ohledech. Ale tohle byl asi nejtěžší zápas.
Po zápase na Australian Open jste si mohl dopřát den volna, tady vás čekají další dva zápasy - čtyřhra a souboj s Davidem Ferrerem...
Ale po Australian Open mě čekal turnaj, pak další a další, celá sezona. Teď přijdou dva zápasy a pak si jdu lehnout. Jsem odhodlaný nechat tam úplně všechno a ať to dopadne, jak to dopadne. I kdyby mě měli v neděli odnést, udělám pro to všechno, abych body udělal a stačilo by to.
