1. den WimbledonuČtyři české tenistky jsou dál, tři končí |
Čtvrtá šance na zavření partie. Napínavá výměna za stavu 7:6, 6:5 a 40-15. Dlouhý míč od Strýcové padá k základní čáře. Kuzněcovová přerušuje hru a zvednutou paží hned žádá přezkoumání jestřábím okem.
Dvaatřicetiletá Češka a o rok starší Ruska napjatě vyhlížely verdikt. Existence Kuzněcovové v turnaji visela na vlásku.
Strýcová se gestem tázala na názor trenéra Davida Kotyzy a fedcupového kapitána Petra Pály, kteří seděli v hledišti.
„Pinďa ukazoval, že byl balon dobrý, ale já už jsem se připravovala na horší variantu a soustředila na další výměnu,“ popisovala.
Čekání se protahovalo, tradiční tleskání obecenstva provázející grafické znázornění dopadu míčku utichlo. Rozhodčí ve vysílačce zjišťoval, co se přihodilo.
Přece jen už se na jihozápadě Londýna stmívalo a technika za takových podmínek leckdy přestává sloužit. „Otisk nelze promítnout na obrazovku, ale jestřábí oko prokázalo, že se balon vešel do kurtu,“ zahlásil soudce.
Hra, sada, zápas... Barbora Strýcová!
Něco podobného se jí ještě nepřihodilo. Ani neměla náladu na nějaké křepčení. „Připadala bych si blbě, kdybych najednou skákala radostí. Divný konec mě v tu chvíli trochu obral o radost.“
Blaženost se jí však v srdci rozhostila postupně. Posléze se dozvěděla, že míč lízl lajnu o pouhý milimetr. A ujistila se, že má pravdu kouč Kotyza, když jí opakuje: „Nikdy za důležitého stavu nezastavuj výměnu!“
