Za svoji dlouhou kariéru byla ve 3. kole v Paříži pouze v roce 2016 - a letos to zopakuje. Příjemná satisfakce: vždyť před příjezdem na antukový grandslam Barbora Strýcová vršila jednu prohru za druhou.
Středa v PařížiČeši v akci na Roland Garros |
„Nechtěla jsem nic měnit, protože jsem pro to dělala maximum. Snažila jsem se poslouchat kondiční trenéry, Davida (Kotyzu, hlavního kouče). To, že jsem prohrála osm zápasů za sebou, bylo i k něčemu dobré,“ popisuje.
„Vím, že se nic neděje. Že tenis je tak nahoru a dolů, že se to vždycky může zlomit, když člověk věří v sebe a v to, co dělá. Což se asi potvrdilo.“
Na úvod přetlačila Japonku Naraovou, ve 2. kole si s Ruskou Makarovovou poradila jasněji 6:4, 6:2. Pozitivní energie z prvního triumfu se projevila.
„Ten zápas mi pomohl, aby to ze mě trochu spadlo,“ souhlasí Strýcová. „Celkově byl hrozně složitý, psychicky náročný. Měla jsem po něm dva dny volna a ten první jsem byla strašně unavená; herní kondice je něco úplně jiného.“
Rok 2018 je pro ni zatím vyloženě rokem grandslamovým. Na Australian Open si 4. kolem vyrovnala kariérní maximum, totéž zvládá nyní na Roland Garros (a ještě nekončí).
Jako by si nejlepší výkony nechávala na nejdůležitější chvíle.
„Takhle se to taky dá vidět,“ řekla. „Je hrozně fajn, že se mi podařilo začít vítězit tady. Ale ono se to bere tak, že jsem byla v krizi, za což jsem to já nepovažovala. Pořád jsem věřila, že to přijde. A přišlo to tady.“
Nový pařížský „osobák“ si může vytvořit v pátek, pokud zdolá Kateřinu Siniakovou. „Hodně do toho chodí. Je to 3. kolo grandslamu, obě z nás do toho budou chtít dát maximum,“ očekává. „Budu se snažit hrát svoje, ale ještě o tom nechci přemýšlet, před hodinou jsem dokončila svůj zápas.“
I když by to časově stíhala, vypjatou koncovku duelu Siniakové s Ukrajinkou Kozlovovou nesledovala: „Dělala jsem si věci, co jsou potřebné pro moje tělo. Byla jsem na masáži a na strečinku na kole.“
Můj tenis především, to je její heslo. Proto neřeší, že ji v podstatném duelu čeká měření s krajankou.
Pavouky turnaje |
„Vůbec mi to nevadí. Pro mě to je soupeřka jako každá jiná a jestli to je Češka, Francouzka nebo Američanka, v ten daný moment je to hlavně protivník, kterého chci porazit. Na to ohledy neberu,“ pronesla. Narazit na Češku ostatně při množství účastnic grandslamu není poslední dobou rarita: „Co to znamená? Že hrajeme dobře!“
I ona. Což po nedávných měsících hřeje tím spíš.