Na žebříčku je třicetiletá Strýcová nejvýš v životě - šestnáctá. Ve Fed Cupu se několikrát zaskvěla. Na WTA Tour má letos zdobnou bilanci 8-2.
V sobotním utkání s Caroline Garciaovou z Francie ztrácela ve druhém setu 3:5 a 15-40, načež získala 16 z následujících 17 bodů a triumfovala 6:2, 7:5.
Po proměněném mečbolu se uvolnila, nechala se ovládnout radostí. Mávala do kamery, posílala pozdravy domů - svým neteřím i příteli Davidovi, který prý doma poctivě ponocuje a fandí u televize.
Podruhé za sebou postoupila do čtvrtého kola Australian Open a dočkala se pochvaly dokonce i od trenéra Tomáše Krupy, toho přísného seržanta, který ji mnohem častěji péruje.
Ve třech partiích v Melbourne Parku neodevzdala ani set, jen třikrát přišla o podání. V pondělí prověří její znamenitou formu titánka Serena Williamsová.
„Těším se, kvůli takovým mačům dřeme, na ně se připravujeme,“ řekla.
Garciaovou jste na WTA Tour porazila popáté za sebou. Měla jste v závěru silnější hlavu?
Za stavu 3:5 už jsem si říkala, že bude třetí set. A že začneme od nuly. Pak se to ale zlomilo a já se dostala do nějakého transu. Ani jsem nepočítala míče, trenér mi tvrdil, že jsem jich vyhrála šestnáct z posledních sedmnácti.
Řekl vám po utkání něco pěkného?
I když není chválící typ, dneska byl asi rád, protože viděl, že jsem hrála dobře. Pochválil mě za koncovku, což bylo fajn.
Do turnajem jste vstoupila naprosto přesvědčivě. Kdysi jste tu vyhrála juniorku. Napadá vás, jaké by to bylo dosáhnout i na ten VELKÝ titul?
Samozřejmě, celou kariéru sním o tom, že grandslamovou trofej nad hlavu zvednu. Ale momentálně na ni nemyslím. Takové úvahy by mi nepomohly. Vítězství je tak daleko, jako kdybych teď běžela do Vsetína.
Věříte, že můžete se svou postavou a stylem bez zabijáckého úderu dokráčet až k poháru?
Myslím si, že můžu. Ženský tenis je vyrovnaný. Není to jako dřív, kdy mohla vyhrát jenom ta, která měla ránu, dobře servírovala, hrála na dva údery. Můj tenis je pestrý, pro spoustu hráček je nepříjemný.
Když na vás přes síť pálí Serena Williamsová. Jaký je to pocit?
Nevím, dlouho jsem s ní nehrála. Ale už jak vypadá, ty její svaly... Má páru a já jsem tak malá. Její rána je větší. Každopádně se na ni připravím a uvidím.
Těšíte se na mač s ní?
Těším! Kvůli takovým zápasům trénujeme. Budu muset hodně makat. Nedám jí nic zadarmo. Je taky jenom člověk a je porazitelná, i když tyhle velké bitvy umí.
Běháte ráda?
Běhat musím. Jinak bych nemohla hrát tenis, bez nohou bych nemohla ani pořádně praštit do balonu.
Kolik kilometrů v přípravě zvládnete?
Nemůžu si dávat dlouhé štreky, odnesla by to moje špatná achillovka. Spíš sprintuju v intervalech na kratších úsecích. Jednou bych si ale chtěla zkusit maraton.
Vážně?
Jo, je to můj sen. Trochu divný, ale je to tak.
Co vás na něm láká?
Je to výzva. Chci vědět, jestli ho zvládnu. Ale určitě do něj půjdu až po kariéře. Teď musím šetřit nohu, pak už se s ní může stát cokoliv.
