Plíšková prohrála v tie breacích a do osmifinále se v Melbourne nepodívá |
Na podzim znovu překopala složení svého týmu. Místo dvou kratších tréninků za den zařazovala do přípravy jeden delší, aby si co nejvěrněji navodila turnajový režim. Pilovala plynulejší přechod na síť.
„Vím, že grandslam vyhrát můžu, směřuju k tomu, i když se to nemusí povést hned tady,“ řekla Karolína Plíšková v Melbourne.
O pár dní později se ze soutěže poroučela. Brzy. Příliš brzy. Už ve třetím kole, stejně jako na loňském Roland Garros. Na Wimbledonu a na US Open vydržela jen o zápas déle.
Na posledních čtyřech největších akcích se tedy nepodívala ani do čtvrtfinále. Posbírala nejvíc tři z potřebných sedmi vítězství. Nebušila na zlatou bránu. Ani se k ní nepřiblížila.
„Nějak se mi v teď na grandslamech nedaří si udržet potřebnou úroveň delší dobu,“ uvědomuje si.
V sobotu si v Laver Areně připadala zpomalená, proti Pavljučenkovové dle svých slov předvedla nějakých 40 procent svého ideálního výkonu.
Hrála jsem tak na čtyřicet procent. Proč? Záhada, řekla Plíšková |
Grandslamy jí připadají dlouhé a rozvleklé. Zrušila by režim „zápas - volno - zápas - volno“.
„Unavuje mě fyzicky i psychicky. Nejradši bych hrála denně. Takhle jsem čím dál unavenější, ačkoliv ty mače třeba nejsou úplně těžké.“
Nejspíš i proto působila proti nabuzené Pavljučenkovové tak krotce. Na lehkosti jí nepřidala ani role favoritky. Byť na někoho může působit lehkovážně až ledově, cítí grandslamový tlak. Tíží ji vlastní očekávání, vnímá předpovědi bookmakerů i odborníků.
Loni v Paříži podlehla Chorvatce Martičové 3:6, 3:6. V Londýně krajance Muchové 6:4, 5:7, 11:13. V New Yorku pak Britce Kontaové 7:6, 3:6, 5:7.
Ve zmíněných partiích - podobně jako proti Pavljučenkovové - se střetla se sokyněmi, které se v žebříčku nacházely aspoň o patro níž.
Ve všech byla více či méně zklamaná ze své hry, nezvládla klíčové okamžiky. V utkání s Martičovou na pomalé pařížské antuce se vystřílela, jindy naopak byla málo rázná a odvážná.
Místo drtivého útoku na trofeje, který se po loňském melbournském tažení dal očekávat, nastala doba tápání.
Zatímco na menších akcích sbírá poháry, na grandslamech nevystupuje jako šampionka, což ji trápí.
Při rozhovoru s českými reportéry po zatím posledním krachu zmínila světová dvojka několik receptů, jež by jí mohly pomoct.
Tolik se k zisku nejprestižnějších titulů neupínat. Přihlásit se kvůli rozptýlení do čtyřhry. Vynechat poslední přípravný turnaj... Ani jedna z cest není bez minusů.
„Ale budu hledat dál,“ tvrdí. „Jen letos mám tři další pokusy. Uvidíme, jestli se mi povedou líp.“
