„S odstupem času se stále více ukazuje, že to bylo dobré rozhodnutí. Ve dvouhře jsem cítil, že už jsem vyhořel, čtyřhra mi vrátila radost a zachránila sportovní kariéru. Někdy mě napadne, že jsem to měl udělat o rok dříve,“ ohlíží se Pavlásek.
Ve dvouhře se dostal do první světové stovky, čtyřikrát si zahrál hlavní soutěž na grandslamech a dvakrát byl v tradiční anketě Zlatý kanár vyhlášen Talentem roku. Nadějný potenciál ovšem nikdy úplně nenaplnil. Vinou častých zdravotních problémů i často vlažnějšímu přístupu k tréninku. Volný pád, který začal před necelými šesti lety, usekl v pravý čas.
„Rozhodnutí ve mně chvíli zrálo a nebylo úplně příjemné. Postupně jsem se s tím smířil. Vzpomínky na dvouhru mi zůstaly, dobrý tenis se ale dá hrát i v deblu,“ nelituje Pavlásek. V první výhradně deblové sezoně vystřídal několik partnerů, nejčastěji nastupoval po boku Romana Jebavého. Dva tituly na challengerech ale získal s Igorem Zelenayem a další přidal do boku Zdeňka Koláře. V polovině května se dal dohromady s Beharem a byla to trefa.
Společně si zahráli čtvrtfinále ve Wimbledonu, uhráli kolo na Roland Garros i US Open a získali tituly na challengerech v Prostějově a Bratislavě. A po pěti letech se vrátil do daviscupového výběru. Cit pro hru a zkušenosti ukázal především ve Valencii. Dva debly vyhrál s Jakubem Menšíkem, o další bod se postaral s Tomášem Macháčem, přestože v srbské sestavě byl na druhé straně Novak Djokovič.
„To byl fantastický týden. Škoda, že na něj hned nenavázal finálový turnaj. Ale i na ten se těšíme a v listopadu v Malaze chceme na předchozí výkony navázat. Nepojedeme jen odehrát jeden zápas,“ věří Pavlásek, který se po několikaleté přestávce opět připravuje doma v Prostějově. I návrat do klubu, z něhož se dostal do velkého tenisu, se vydařil. Podruhé v kariéře se dostává mezi elitu, tentokrát v deblovém pořadí.
Prověřený tým. Češi vyrazí na finále Davis Cupu i s Lehečkou a Macháčem, věří si |
„Ještě by to chtělo pořadí trošku vylepšit. Je hezké být na hranici padesátky, ale z pohledu garantovaných startů na pětistovkách nebo tisícovkách je to pořád málo. Chtěl bych se dostat někam mezi třicátým a čtyřicátým místem,“ plánuje tenista, který v devětadvaceti patří v deblovém žebříčku mezi mladíky. „Nedávno jsme se na to dívali a moc kluků pod třicet ve světové stovce není. Z deblového pohledu jsem vlastně junior,“ směje se.
Do konce sezony ho čeká ještě turnaj v Sofii nebo Métách. A pak už finálový podnik Davis Cupu. „Třeba kluci rozjedou show jako ve Valencii a já pak slíznu smetanu,“ zasnil se nejlepší český deblista.