„Měli jsme za cíl postoupit do play-off, tajně jsme ale doufali ve finále,“ sděluje vyškovský trenér Pavel Pala. „A to, že hrajeme doma, je úžasná záležitost.“
Rozhodující zápas o titul uvidí Vyškov po 12 letech.
Ba co víc, domácí celek složený v drtivé většině ze snaživých odchovanců půjde do finále jako favorit. „Snažíme se kluky udržet v realitě, protože všude po Vyškově slyší, že to mají jasné, když hrají doma,“ upozorňuje Pala, jenž vede tým společně s Martinem Hudákem. „Nesmíme podlehnout euforii a mít nosánky nahoru,“ uvědomuje si vyškovský kapitán Martin Kovář.
Paradoxně kvůli nosu mohla 24letá opora ve finále chybět.
V semifinále proti Říčanům, které Jihomoravané ovládli 31:0, mu ho jeden ze soupeřů zlomil. „Byl to likvidační faul 15 minut před koncem,“ diví se zraněný lídr, jenž nechce jeden z největších zážitků v kariéře zmeškat. „Kdyby nešlo o finále, určitě bych se na to vykašlal.“
Právě marodka a vůle bude podle vyškovských finalistů rozhodovat. „Psychicky nám hodně pomohl i loňský rok,“ zmiňuje Kovář vyškovské stříbro z minulé sezony.
Jako by tehdy započalo velké ragbyové povstání podceňovaných Vyškovanů. Předtím totiž Jimi patřilo v extralize, v níž většina týmů sídlí v Praze či nejbližším okolí, k otloukánkům. „Každý Pražák, který dřív dojel na Moravu, neměl strach a jel si sem pro výhru,“ líčí Kovář. „A teď je přístup jiný. Mají z nás respekt,“ těší Palu.
Posledním klubem, který narušil extraligovou hegemonii celků z Prahy a středních Čech, byl v roce 2000 Dragon Brno (ten letos v osmičlenné tabulce skončil sedmý). Nyní tuhle nadvládu může zbořit Vyškov, který naposledy slavil titul před 22 lety.
Čím to, že se současní siláci a hromotluci vypracovali mezi extraligovou špičku? Peníze za tím nehledejte, ragby je v tuzemsku stále sportem ryzích amatérů a nadšenců.
Největší předností je výborná parta. „Není to tak, že po ragby se zase nevidíme. Často se scházíme i mimo hřiště,“ vypráví Kovář. „Sice spousta kluků pracuje na směny a kvůli tomu vypadnou z tréninku, ale když můžou, tak se na něm vždycky objeví,“ chválí svěřence Pala. „Před play-off se scházelo přes 30 hráčů, což je neskutečné.“
Právě pracovitostí a poctivostí borci z Vyškova, který už v 70. a 80. letech získával československé tituly, dohánějí „pražské manko“.
Kluby z hlavního města mohou navzájem spolupracovat, vyměňovat si poznatky, hrát proti sobě přípravné zápasy. „Praha má výhodu i v tom, že se tam často lidi přestěhují za prací, takže tam rovnou i hrají,“ poznamenává Kovář.
Obdobný osud, že se ragbisté rozprchnou po světě, se předpovídal i Vyškovu po loňském stříbrném úspěchu. O talentované mladíky byl zájem ve Francii... „Ale nedopadlo to, v zimním období akorát odešel Pantuček, což byl jeden z našich pilířů. Na začátku jara jsme bez něj měli trošku problémy, ale zvládli jsme to,“ oznamuje trenér Pala.
I proto ve Vyškově chystají skromný areál Jana Navrátila na velkolepé extraligové vyvrcholení.
Minulý týden se při semifinále podél zábradlí tísnilo několik stovek nadšenců. „Teď by bylo dobré, kdyby přišlo 1 500 lidí,“ říká Kovář, jenž loni na finále do Prahy pomáhal vypravovat dva autobusy fanoušků. Teď podobné věci neřeší. „O vše se stará výbor. Možná pár holek od hráčů vypomůže u vstupu.“
