Proč to tedy nevyšlo v pondělí? Podle vás pomalejší Němec vám nadělil hodinu a 40 minut.
Měl výbornou posádku, která mu vyšlapala cestičku. Navíc nad ním stálo obrovské štěstí, trefil se do ideálního tidu (proudu – pozn. red.), který ho nesl. Prostě to vychytal, nám se to bohužel nepodařilo.
Takže chyba lodivoda?
Ne, ten byl vynikající. Bohužel nejlepší čas startu nás minul, v tom jsme šlápli vedle. Formu jsem však měla, 9 hodin jsem vydržela makat naplno. Ale byla jsem tu poprvé, prostě hop, nebo trop. Příště budeme chytřejší.
Kdy se vrátíte? Za rok, dva?
Není lehké si tady zabukovat výhodný termín, jsou plné. Teprve o tom budeme jednat. Ale zdejší rekord mě stále láká. Lépe se připravím, udělám některé věci jinak.
Jaké?
Nebudu tloustnout. Během týdne v Doveru jsem nabrala tři kila, měla jsem strach ze studené vody, ale bylo to zbytečné. Chlad mi naopak pomáhal – každý motor, aby se nezavařil, potřebuje dobré chlazení. Já ho měla. A taky se nebudu ničím mazat, jen jsem se cítila blbě.
Co třeba obnovená spolupráce s rekordmanem Wandratschem?
Už jsme se o tom bavili. Asi za ním někdy do Německa vyrazím, abychom spolu trénovali. Pro mě je to takovej ideální zajíc, kterého se dá držet. (smích)
Přibyla vám pokora? Před týdnem jste v úžině málem přišla o život.
Tohle nemělo vliv. Přeplavba nebyla nijak těžká, tělo je na takový zápřah zvyklé. Kanál není náročná štreka.
Slavila jste vůbec?
Ale to víte, že jo. Šli jsme na večeři a Standa Bartůšek koupil skvělé šampaňské.
Co jste mu dala vy? Také pokořil v neděli úžinu.
Počkejte, já ještě něco dodatečně vymyslím.
K vám dvěma přidejme ještě Richarda Haana, utvořili jste nečekaně úspěšný blok.
To jsme byli v Anglii skvadra, co? Operní pěvec, televizní moderátor a nakonec divoká blondýna. (smích)