„Jsem pyšná, jako by byla každá maminka. Táta to samé. Milan je takový komediální, vtipný, myslím, že velmi oblíbený. On táhne mančafty vždycky. Celá rodina jsme mu pořádně fandili!“ svěřila se.
Zatímco někteří hráči se cítili hořkosladce, že medaile proklouzla mezi prsty, do tváře Marcely Moníkové se zklamání nevtisklo.
„Kdo volejbal sleduje a viděl, kdo hrál o první místo, tak upřímně, na ně by neměli.“ Italové obhájili titul po finálovém vítězství nad českými semifinálovými přemožiteli Bulhary. V zápase o bronz parta Jiřího Nováka nestačila na Polsko, další volejbalovou velmoc.
„Já umístění hodnotím skvěle. Konečně u nás někdo volejbal zviditelnil. Dělám na úřadu a lidi, kteří se o náš sport nikdy nezajímali, najednou zdravili a gratulovali, dívali se v televizi. To je přece super!“
Od trenéra lepší dvojka, doma nadšení. A tak volejbalisté dumají: Jak využít euforii?![]() |
Volejbalová horečka na chvíli cloumala celou republikou. „I můj osmiletý vnouček Samuel, který nikdy volejbal nesledoval, koukal na strejdu, hrdě stál při hymně a zpíval. Věřím, že to přiláká děti do klubů,“ představuje si Moníková.
Její syn se pod sítí neocitl náhodou, oba rodiče totiž jsou volejbalisté. „Já volejbal čudlám ještě u nás v Chabařovicích,“ zmínila obec na Ústecku. „Manžel hrával extraligu, ale kolena má už nemocná, takže toho nechal. Milan vyrůstal ve sportovní rodině, za barákem máme víc hřišť, zkoušel basket, dlouho nohejbal, i fotbal uměl. Na co sáhl, to mu šlo.“
Volejbal vyhrál a výhra to je i pro českou reprezentaci. Moník je jejím nejstarším, přesto stále platným hráčem a tahounem. „Nikdy by mě nenapadlo, že jako Česko budeme hrát semifinále mistrovství světa. A co Milan předvedl, to byla krása. V poli hrál parádně. Říct si nahlas, že je čtvrté nejlepší libero na světě, to je přece skvělé!“ žasne maminka.
Liberem, tedy obranářem, který nesmí podávat, blokovat ani smečovat, přitom původně nebyl. Začínal jako smečař. „On má výborný příjem, takže mu na Kladně doporučili už vzhledem k menší výšce, že by na liberu udělal větší úspěch. Což se potvrdilo,“ přiblížila Marcela Moníková, jejíž syn teď působí ve Lvech Praha, ale extraligu hrál i za Ústí, Benátky, Kladno, Příbram či Beskydy.
MS ve volejbale mužů 2025: jak hráli Češi, kompletní výsledky turnaje![]() |
Na své kořeny nezapomněl, přes televizi nechal pozdravovat do Chabařovic. „On je pyšným rodákem. Když to zmínil, začaly se mi hrnout gratulace. Mám jich tisíce a tisíce, ani je nemůžu spočítat,“ pousmála se maminka. „Milan je skromný. Když ho u nás někdo zastaví, popovídá si s ním. Žádný náfuka.“
Je i duše týmu.
„Všude takhle vystupoval. On je rád středem pozornosti. S Vašinou byli největší hecíři nároďáku,“ pozorovala Moníková. „Když Milan něco na hřišti uhraje, chce od diváků zpětnou vazbu, prožívá to.“
Za úspěchem vidí i trenéra Jiřího Nováka, který mužstvo poskládal a připravil na závěrečný turnaj na Filipínách. „Musím ho vyzdvihnout a poděkovat mu. Vytáhl z kluků všechno, co šlo. Asi měli společnou depku, z extraligy přešli plynule do reprezentace, byli spolu dlouho. Ponorka. Ale vyplatilo se.“
Kapitán volejbalistů: Mým cílem bylo spíš nekazit. Lidi mi píšou, že kvůli nám pláčou |
Se synem si po každém utkání telefonovala, do dějiště se nechystala kvůli vzdálenosti. „Svěřoval se po zápasech, taky jsme řešili zdravotní újmy, nastydl z klimatizace. A říkal, že jediná procházka po Filipínách je po hotelu. Asi je nikam nepouštěli, aby se něco nestalo.“
O tom, zda Moník bude pokračovat v reprezentaci, nepadlo ani slovo. „Chce hrát, dokud bude zdravý.“ Doma ho maminka přivítá svátečním jídlem. „Ale on se udržuje, nechce svíčkovou a tak. Má rád kuřecí, třeba řízek si dá rád.“
I s brambory bude dobrý, protože bramborová medaile je pro Moníka i samostatnou českou reprezentaci historickým soustem.































