V brazilském Rio de Janeiru se pokusí vylepšit svém olympijské maximum, kterým bylo 15. místo před čtyřmi lety v Londýně.
Formu by na to mohla mít, dosavadní výsledky této sezony proti jsou povzbudivé, byť třeba v zatím posledním svém vystoupení musela už podruhé překousnout lehké zklamání z toho, že jí těsně unikly stupně vítězů. Stalo se tak na mistrovství Evropy v Lisabonu, odkud se ale před cestou do Francie vrátila s tím, že všechny letošní výsledky může zastínit jediný: právě ten z brazilského Ria.
„Podruhé mi medaile na mistrovství Evropy těsně utekla. Závod se pro mě vyvíjel dobře, ale na posledním kilometru jsem vytuhla,“ okomentovala náchodská triatlonistka zatím svůj poslední závod, v němž za evropskou medailí zaostala o pouhých 16 vteřin.
Medaili chce závodník asi vždycky, jak byla pro vás důležitá?
Vzhledem k olympiádě je tento výsledek zcela irelevantní. Do závodu zbývají stále více než dva měsíce a konkurence tam bude úplně jiná. Stejně jako závod a jeho dynamika.
Účast na olympiádě jste si zajistila s předstihem, od začátku sezony můžete závodit s vědomím, že se v Riu na start postavíte. Co vám ukazují letošní výsledky?
Zatím jsou takové obdobné, nic moc nevyčnívá, i když osmé místo v závodě světové série WTS na Gold Coast z toho asi trochu vyčnívá. Přece jen je to umístění v desítce a to se počítá.
Blízko k podobnému výsledku jste měla hned v prvním závodě sezony, ale v březnu jste v Abu Dhabí na první desítku nakonec těsně nedosáhla. Co se stalo?
Asi 500 metrů před koncem kola jsem se dostala do pádů několika závodnic. Byla to hrozná škoda, protože se mi povedlo plavání a i na kole jsem se držela v čelní skupině.
Závod jste ale přesto dokončila na slušném 14. místě?
To je pravda, ale mohlo to být vzhledem k jeho průběhu lepší. Na druhou stranu když jsem se z toho karambolu vymotala, tak mi nebylo nejlíp, pálila mě tvář a v první moment jsem ztratila i motivaci. Zkusila jsem to ale a v desetikilometrovém běhu jsem se propracovávala dopředu až na to čtrnácté místo.
Dobré výsledky ve světové sérii se odrazily i v tom, že jste po závodě v Kapském Městě, který se jel na konci dubna, byla v průběžném pořadí čtvrtá.
Tak tohle bylo spíše z říše snů, ale dopředu jsem věděla, že to bude těžké obhájit. Už tam také nejsem, protože kvůli mistrovství Evropy jsem jeden závod vynechala a kvůli soustředění ve Francii vynechám i další.
Ve Francii vás čeká poměrně dlouhá příprava ve vysokohorském prostředí. Co od ní čekáte?
Že se tam dobře připravím na olympiádu. Budu trénovat ve středisku, které Francouzi postavili v 60. letech minulého století před letní olympiádou v Mexiku, aby tam jejich sportovci mohli trénovat ve vysokohorském prostředí. Pro mě to nebude nic nového, protože jsem tam už byla v posledních dvou letech. A vždycky po tom přišly výborné výsledky, vysokohorská příprava má něco do sebe.
Máte v plánu se tam zaměřit na nějakou disciplínu víc, protože vám letos moc nejde?
Takhle se to nedá brát, je to stále triatlon a tři disciplíny, z nichž ani jednu nelze opomíjet, musí to být vyvážené. Na začátku sezony jsem třeba dvakrát vylézala z vody v první pětce, což je na mě skvělý výsledek. Nikdo mi ale nezaručí, že se něco podobného stane i v Riu. A nejde si říct, že když mi teď plavání šlo, tak se víc soustředím na kolo a na běh.
