Mistr světa i Evropy Javier Fernández si krasobruslením opravdu vydělá. Jenže mnoho dalších už není.

Mistr světa i Evropy Javier Fernández si krasobruslením opravdu vydělá. Jenže mnoho dalších už není. | foto: Reuters

Piruety mezi tisíci dolarů. V krasobruslení bohatnou jen vyvolení

  • 3
Bratislava (Od našeho zpravodaje) - Jejich sport polyká závratné částky. Zda je zhodnotí, často rozhodují pouhé čtyři minuty na ledě. Krasobruslení otřásá rodinnými rozpočty. A bohatnou v něm jen vyvolení.

„Stojí to velké peníze. Mě, rodiče, svaz, olympijský výbor, středisko sportu. Tím víc mě mrzí, že pak předvedu, co předvedu,“ smutně pronáší ve čtvrtek večer Michal Březina, když se zřítí z medailové pozice.

Krasobruslení je čím dál dražší.

A možností k přivýdělku ubývá.

Na evropského šampiona čeká v Bratislavě 20 tisíc dolarů. Osmý v pořadí jich získá 3 000. Ti další už nic. A v seriálu Grand Prix jsou prémie do 2 000 dolarů za páté místo.

„To vystačí tak na letenky na jeden závod. Zvlášť když vám z prémií třetinu zdaní,“ říká Rudolf Březina, otec českého mistra.

Tomáš Verner na mistrovství Evropy v Bratislavě

Jistě, bonusem jsou platby za exhibice. „Kdysi Tara Lipinská (olympijská vítězka 1998) brala za každé vystoupení v Americe 50 až 100 tisíc dolarů,“ vzpomíná Tomáš Verner.

To však bylo v časech největšího krasobruslařského boomu, před světovou ekonomickou krizí.

„Dnes jsou exhibice až o dva řády hůř placené. Jen mistři světa možná dostávají k 5 000 dolarů,“ soudí Verner. Rudolf Březina tvrdí: „Standardem bývá spíš prémie 500 dolarů.“ (Současný kurz je 25,10 Kč)

Slavné exhibiční turné Stars on Ice se mezitím v USA smrsklo z 90 na 10 vystoupení, navíc o Evropany není u tamních organizátorů velký zájem. A agentura IMG, jednička na marketingovém krasobruslařském trhu, zajistí nemnohé. Obrovský boom tohoto sportu naopak zachvátil Japonsko, Koreu a Čínu, ale i tam si protagonisty exhibic vybírají.

„Maximálně první pětka na světě krasobruslením opravdu vydělává,“ říká trenérka Vlasta Kopřivová.

Ruská sportovní dvojice Taťjana Volosožarová-Maxim Traňkov. Olympijští vítězové se vrátili na scénu a po krátkém programu v Bratislavě vedou. Oni patří mezi ty bohatší..

Sezona až za 3 miliony

Ve sloupci nákladů naopak sumy narůstají. Energie je dražší, led i topení v hale také.

V Česku stojí bruslaře hodina na ledě 170 korun na hlavu. V zahraničí zhruba 10 dolarů.

Za špičkové trenéry se platí 150 dolarů za hodinu. A můžeme pokračovat.

Dva originální kostýmy na sezonu, to je 1 000 dolarů za kus. „Už to dávno není jako dřív, kdy je šily babičky a maminky,“ vzpomíná mezinárodní rozhodčí Olga Žáková.

A choreografie? Zaplatíte až 10 000 dolarů za program, připravený od mistrů této profese.

Export ruských koučů a choreografů za oceán ceny nepřirozeně vyšponoval. „Způsobila to i nevědomost zámořských rodičů, kteří se domnívali, že kdokoliv promluví rusky, naučí jejich děti skvěle bruslit. Jenže ono to tak vždy nefunguje,“ tvrdí Verner.

Přidejte náklady na bydlení ve střediscích, na stravu, na letenky. Sečteno a podtrženo: sezona krasobruslaře reprezentanta stojí od jednoho do tří milionů korun. „Je to riskantní život,“ ví Verner.

Michal Březina ve volné jízdě na mistrovství Evropy v Bratislavě
Michal Březina ve volné jízdě na mistrovství Evropy v Bratislavě

Michal Březina ve volné jízdě na mistrovství Evropy v Bratislavě.

„Ale i jeden rok bruslení sedmiletého dítěte, které stráví na ledě dvě hodiny denně, vás přijde v Brně na 120 tisíc korun,“ připomíná Rudolf Březina, sám otec dvou reprezentantů Michala a Elišky. „V Česku nejsou platy takové, aby se tohle dalo dlouhodobě vydržet, pokud se nepropracujete do centra s podporou. Nebýt podpory svazu, už nebruslíme.“

Český svaz nicméně nepatří mezi bohaté. Velmoci Rusko, USA, Kanada, Japonsko, Čína, Francie či Itálie disponují silnými sponzory typu Rostelecom, Audi či BMW. Proto dopřejí svým závodníkům na šampionátu i mimo něj také fyzioterapeuty, výživové poradce, kondiční kouče či psychology. Češi si je dovolit nemohou. Nůžky se rozevírají.

Pro mnohé krasobruslaře je jejich sport vášní i prokletím. Svobodu neohlížet se na finance má však málokdo.

Aljona Savčenková ano.

Ve dvojici s Robinem Szolkowym se stala v německých barvách pětkrát mistryní světa. Zbohatla. Dávno nemusela bruslit. Přesto se v Bratislavě ve 32 letech po dvouleté odmlce a s novým partnerem Massotem vrací do bojů o evropské medaile a říká: „Nemohla jsem bez závodů žít. Strašně jsem všechny ty lidi kolem nich postrádala.“

Po krátkém programu byla tak štastná a dojatá, objímala partnera. Návrat se povedl, v poločase závodu byli druzí.

Když rodiče platí velmistra

Občas se najde také jiná cesta. Zpravidla v cizině. Ondřeje Hotárka z Brna přetáhli a zaplatili Italové, proto za ně bruslí ve sportovních dvojicích, v pátek byl s Marcheiovou v krátkém programu osmý. V Itálii si už našel i manželku, mistryni světa v tancích Annu Cappelliniovou.

Kanadská tanečnice Cortney Mansourová se doma nevešla do reprezentace, hledala tedy partnera i tým v cizině. Nejprve bruslila v Kazachstánu, než zavítala do Česka.

Na takové krasobruslařské „seznamky“ existují dokonce speciální internetové stránky. Ale tentokrát Mansourovou s Michalem Češkou dali dohromady jejich trenéři, kteří se dobře znali.

„Napsala jsem Michalovi a za pár týdnů letěla za ním do Prahy. Zabruslili jsme si a řekli: Jo, zkusíme to. A hned jsme odletěli do Kanady,“ líčí drobná bruneta.

Pochlubí se, že umí česky říct Jak se máš, dobře, dolů, nahoru, doleva, doprava. „A ještě počítat do deseti.“

Většinu roku však spolu tráví v zámoří, u velmistra mezi trenéry tanců na ledě Igora Špilbanda. „Když řekl, že se nás ujme, skákali jsme radostí.“

Štáb čtyř koučů se v jeho „stáji“ ve středisku Novi věnuje celkem deseti mezinárodním párům, na ledě jich bývá pohromadě až pět. „Dřív jsem měl dokonce i čtrnáct párů,“ prozrazuje Špilband.

Jakou cenu život v této velkovýrobně úspěšných tanečníků stojí? „Měsíc nás tam přijde na 10 000 dolarů,“ prozrazuje Češka Vernerovi.

„Je to pořádně drahé. Takže děkujeme mým rodičům,“ zasměje se Mansourová. Ti jim totiž vše platí!

Zatím výsledkově stoupají. A malá Kanaďanka nyní žádá o český pas, aby splnili podmínky pro start na olympiádě.

Těla trpí. Zimou i námahou

Češka měl štěstí. Tolik ostatních ho nemá. Přitom jde o sport, který těla tak rychle opotřebovává. Trpí klouby, kyčle, kolena, záda. „Kdyby v Brně u svaté Anny neprovedli Michalovi perfektní zákrok na koleně, taky mohl dnes chodit s napnutou nohou,“ vypráví Rudolf Březina.

Jevgenija Medveděvová ve volné jízdě na mistrovství Evropy v Bratislavě.

Šestnáctiletá mistryně Evropy Jevgenija Medveděvová. Lékaři se nicméně netají s obavami: Jak dlouho vydrží její tělo?

V tréninkové hale v Bratislavě je zkraje šampionátu pouze sedm stupňů. Lékaři varují: V takové zimě dostávají těla při tréninku strašně zabrat.

Během sezony na ledu skáčou a pilují jízdy nejméně dvě hodiny denně. K tomu připočtěte rozcvičení, strečink, hodinu baletu či choreografie, regeneraci.

Ve čtyřech minutách volné jízdy se potom má celoroční úsilí zhmotnit.

A když se to nepovede...

„Mám tak blbej pocit, že ani nevím, jak ho popsat,“ říká Michal Březina.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž