Jeho čas 4:32:48,5 hodiny, skoro nachlup shodný s loňským, tentokrát stačí na 42. místo v absolutním pořadí. Na vítězného Slováka Karola Džalaje domácí veterán ztratí 31,5 minuty, z žen ho předhoní pouze trojice medailistek. Přesto si postěžuje, že si připadal bez jiskry. Proč?
„Čert ví. Plavání bylo v pohodě, tam jsem se cítil hodně dobře. Kolo už bylo takové na houpačce, jednou jo, jednou ne. A běh standard, ale spíš horší než lepší.“
Není divu, že úvodní 1,9 kilometru dlouhá plavecká pasáž Kašpárkovi nečiní problémy. Kdysi plaval závodně a i dnes ho můžete běžně potkat v pardubickém aquacentru, kde pracuje jako plavčí mistr.
„I kolo a běh jsem provozoval odmalička, pořád jsme někde lítali. Nějaká vytrvalost ve mně byla,“ konstatuje Kašpárek.
Třikrát závodil na Havaji
Triatlon mu učaroval už před sametovým převratem. „Někdy v roce 1987 jsem četl článek o havajském ironmanovi, tak jsem si řekl, že by to mohla být moje parketa. Zkusil jsem to a zjistil, že to je ono,“ líčí.
Z prvotního nadšení ovšem na moment vystřízlivěl. „Když jsem si dal svůj první olympijský triatlon (1,5 kilometru ve vodě, 40 na kole a 10 běhu) a byl z toho asi čtrnáct dní v podstatě k nepotřebě, zjistil jsem, že budu muset víc potrénovat, abych ironmana (3,8-180-42,2) dokázal zvládnout. Tři čtyři roky jsem j ezdil olympijské a sprinty, pak přešel na poloviční. Potom jsem si dal svůj první dlouhý (4-120-30), který se mi zrovna povedl. Skončil jsem celkově druhý v perfektním čase a už jsem u toho zůstal,“ popisuje.
Na havajském světovém šampionátu posléze soutěžil třikrát: v letech 1998, 2008 a 2009. „Je to jeden obrovský zážitek. Tam se nedá vypíchnout nějaký kousíček, ty dva až tři týdny, co tam člověk stráví, jsou úžasné,“ vypráví. Loni na podzim proto mohl přispět radou kolegovi z oddílu SK OMT Janu Vodehnalovi, který na slavný tichomořský závod vyrážel poprvé. „Mluvili jsme o tom, taky si to užíval.“
Delší triatlonové závody Kašpárek dřív upřednostňoval, ale to se postupně mění. „Začíná to přecházet na kratší,“ směje se. „Toho trápení už bylo dost.“ Sice už netrénuje každý den dvoufázově jako před lety, ale i tak - jak ostatně dokládají jeho výsledky - si udržuje vynikající kondici.
„Už to dělám jenom pro zábavu, když se mi chce, tak jdu, jinak ne. Na kole jezdím docela hodně, letos mám najeto dost, byl jsem i na soustředění v Chorvatsku. Cyklistika je teď asi z triatlonu moje nejsilnější stránka,“ přemítá.
Také proto se za necelé tři týdny plánuje zúčastnit extrémního bikemaratonu v Hostýnských vrších pojmenovaném po hanáckém „obru“ Josefu Drásalovi. „177 kilometrů, 5,5 tisíce metrů převýšení. To je taková výzva,“ poznamenává Kašpárek.
