Sezonu zakončila dvěma závody na opačných koncích světa, v Kolumbii a Jižní Koreji. Překonání čtrnácti časových pásem během dvou dní se na ní podepsalo. „Určitě se to na výkonech vždy projeví,“ přiznává jedenatřicetiletá závodnice z Náchoda.
Mezi posledními dvěma závody jste musela překonávat velkou vzdálenost. Projevilo se to na výkonech?
Čtrnáct časových pásem za osmačtyřicet hodin a minimální aklimatizace se na výkonech určitě projeví vždy negativně. Je třeba následky co nejvíce eliminovat předem. Do výkonů se však promítla i únava z dlouhé závodní sezony.
Předposlední závod sezony se konal v kolumbijské Cartageně. Jsou podmínky závodů v Kolumbii srovnatelné s Evropou?
V Kolumbii jsem byla nemile překvapena velmi špatnou organizací závodu, která rozhodně neodpovídala standardu závodů Světového poháru. Částečně to bylo dáno i tím, že organizátoři kvůli špatnému počasí museli změnit trať závodu tři dny před startem.
Jaké konkrétní nedostatky máte na mysli?
Tamní kvalita silnic je opravdu špatná. Také nechápu, proč se závod pořádal v říjnu, který zde platí za nejdeštivější měsíc v roce. Právě kvůli silným dešťovým přeháňkám došlo k přesunu trati na bezpečnější místo, změnil se i čas startu samotného závodu. Na start jsem musela vyrazit ještě za tmy a na obzoru se v té chvíli blýskalo. Pět minut před startem neměli vyznačené startovní pole a že ještě nestála cílová brána, to mě už ani tak nepřekvapovalo.
Skončila jste dvanáctá, odpovídalo to vašim představám?
Bohužel mi podle představ nevyšla plavecká část. Musela jsem proto na kole jet v druhé skupině, která nespolupracovala a do druhého depa přijela se značnou ztrátou. Ani rychlý běh mi pak nestačil na lepší než dvanácté místo.
Poslední závod se uskutečnil v Jižní Koreji. Začala jste dobře, v závěru jste ale z medailových pozic klesla na konečné jedenácté místo. Co se stalo?
Faktorů bylo více: právě ona dlouhá cesta, nedostatečná aklimatizace, střevní potíže den před startem i poměrně nízká venkovní teplota. Při běhu už proto opravdu chyběly síly. Byla to velká škoda, protože jsem měla závod rozjetý skvěle.
Jak hodnotíte celou letošní sezonu? Naplnila vaše očekávání?
Svá očekávání jsem jednoznačně předčila. Dvanácté místo v hodnocení mistrovství světa je velkým posunem oproti předchozímu roku. Páté místo v průběžném kvalifikačním žebříčku na olympijské hry v Riu 2016 je bezvadná startovní pozice do další sezony a pokračujících kvalifikačních bojů. Výrazně jsem se přiblížila snu startovat na svých třetích olympijských hrách.
V říjnu jste se v Červeném Kostelci účastnila charitativního Běhu pro hospic na podporu nevyléčitelně nemocných. Jak takové akce vnímáte?
Takové akce beru velmi pozitivně. Pomáhají velice dobré věci. Vnímám je i tak, že touto cestou, jako sportovec, mohu dávat něco zpět lidem, kteří mě třeba také někdy podpořili nebo mi fandí.
Jaké máte plány nyní po sezoně?
Hlavně si potřebuji pořádně odpočinout a načerpat nové síly, fyzické i psychické. Čeká mě čtrnáctidenní dovolená v teple. Potom nějaká lehčí fyzická aktivita, například pěší výlety. Ráda v tomto období zkusím i další sporty. Silniční kolo většinou nahradí kolo horské, které je příjemným zpestřením a zároveň prostředkem ke zdokonalení technických dovedností.
Dáváte si už nyní cíle na příští sezonu? Co je potřeba zlepšit?
Hlavně je potřeba zůstat zdravá! Zlepšení většinou přijde samo, pokud se člověk může dlouhodobě a bez omezení věnovat soustavnému tréninku. Samozřejmě jsou i oblasti, na které se musí klást větší důraz, aby se zlepšení dostavilo. Ráda bych v příští sezóně navázala na tu letošní.
