Studie podle nich dokazují, že při venkovním sportování se koronavirus nešíří. Proto nechtějí, aby byl přístup na sportoviště jen s negativním testem. Při sobotním jednání s ministrem zdravotnictvím Petrem Arenbergerem chtějí také jednat o postupném otevírání vnitřních sportovišť. Zatím by to mělo být jen pro individuální sporty, jako jsou tenis nebo badminton.
Sektory na hřišti, trenér s trubkou. Jak se teď v Česku legálně trénuje |
Po překotných zvratech na konci minulého týdne se může od pondělka trénovat ve dvojicích, kterých může být na jednom hřišti maximálně šest v desetimetrových rozestupech. Ještě minulý pátek se počítalo s povolením dvaceti lidí, ale z toho v sobotu sešlo. Zástupci střešních sportovních organizací budou vyjednávat o návratu této varianty.
„Chtěli bychom, aby mohlo sportovat dvacet lidí venku. Na jednu osobu patnáct metrů čtverečních. Uvnitř bychom chtěli dva na dva s distančním trénováním. To jsou minimální požadavky, které bychom chtěli prosadit od příštího týdne,“ řekl novinářům předseda České unie sportu Miroslav Jansta.
Uvolnění podmínek shromažďování včetně sportování kritizovala vládní odborná protiepidemická skupina MeSES. Ministr zdravotnictví se přiklonil k tomuto čistě lékařskému pohledu a změnil omezení ještě dříve, než začalo platit. I na dnešní tiskové konferenci naznačil, že „koronavirové“ hledisko bude zásadní. „Musíme to probrat s epidemiology, aby nedošlo k žádnému zbytečnému karambolu. Zatím nám celkem tvrdě radí, abychom žádné rozvolnění nedělali,“ řekl s tím, že prioritou jsou školy a jejich otevření pro další skupiny žáků a studentů.
S předsedou skupiny MeSES Petrem Smejkalem jednala skupina prosazující restart sportu včetně vedoucího sportovně metodického úseku České basketbalové federace Michala Ježdíka. „Pan doktor je profík, snaží se držet autokrativně čísel. Připouští, že existují jiné elementy ve společnosti, které se musejí brát v potaz. Jeho tým se ale zabývá jen recidivou. My pak máme prostor vyjednávat a dávat do poměru ostatní aspekty. On si pojede svoje a my budeme tlačit naše argumenty,“ řekl Ježdík.
Sportovci se ale domnívají, že dopady by se měly posuzovat globálně. Politici by měli zvažovat nejen stanoviska epidemiologů, ale i negativní vedlejší vlivy dlouhodobých restrikcí. A ty jsou závažné zejména v případě dětí a mládeže, která vedle sportu přišla na dlouho i o školní docházku. Většina se ještě nevrátila. „Toto je vražda v přímém přenosu. Děti nesmějí chodit do školy a zároveň se nesmějí pohybovat. To je nejhorší kombinace, která může nastat v těch vývojových stadiích,“ upozornil Ježdík. Uznává, že basketbal jako kontaktní halový sport přijde na řadu později.
Jansta je přesvědčen, že všechno závisí na odvaze politiků. „Je tu odborná skupina ‚zavíračů‘, kteří mají svůj úzký pohled. Další odborníci vnímají, že je to špatné. Politik musí rozhodnout,“ poznamenal.
Rozvolňování sportu přineslo další zmatek, na vině je řetězec chyb a omylů |
Venkovní sportování je ale podle studií bezpečné, k přenosu prakticky nedochází. „Je na to spousta studií z různých zemí. Venku se nakazí jedno promile dětí, tedy jedno z tisíce,“ uvedl Ježdík.
První týden testování ve školách navíc naznačil, že v dětské populaci se nákaza po dlouhé izolaci vyskytuje minimálně. Vzhledem k bezpečí venkovního sportování představitelé střešních organizací nechtějí, aby s ním bylo spojené testování. A budou požadovat, aby v nových mimořádných opatřeních byly podmínky upřesněny. „Chceme, aby se to dostalo přímo do bodů mimořádného opatření, které bude příští týden vydáno. Aby sport byl zakotven, aby tam byla jasná pravidla,“ uvedl předseda Sdružení sportovních svazů ČR Zdeněk Ertl.
Na sobotní jednání půjde s Janstou a Ertlem předseda Národní sportovní agentura Milan Hnilička. Jeho požadavky jsou obdobné. „Za nás jsou dvě priority a to zvýšení počtu amatérských sportovců na venkovních sportovištích a otevření vnitřních sportovišť,“ napsal ČTK.
