První gól vsítil kanonýr Vnuk ostrým zakončením, při druhém pak parádně přeloboval brankáře z vlastní poloviny, ještě před půli pak dovršil hattrick z pokutového kopu.
Plzeňská pohádka pokračuje, po postupu ze základní skupiny jste úspěšně zahájili i tu elitní.
Pocity jsou úžasné. Doufáme, že si to s Barcelonou rozdáme v posledním zápase o postup, ale nikdo tomu pořád nevěří. Musíme jít zápas od zápasu, i Dobovec bude velmi kvalitní.
V den zápasu jste oslavil osmadvacáté narozeniny. Mohl jste si vůbec nadělit hezčí dárek?
Po futsalové stránce ne. Většinou bývám v té době na repre, kde platím akorát do kasy. I když tady budu asi taky muset za hattrick něco přispět. Narozeniny jsou to každopádně krásné a nevím, jestli to mohlo být vůbec ještě lepší.
Výstavní byl především váš druhý gól z vlastní poloviny. Vyšlo vám zakončení přesně podle představ?
Chtěl jsem trefit hráče před sebou, aby se odrazil míč do autu a mohl jsem vystřídat. (smích) Ne, prostě to tam přes celé hřiště padlo, ale vůbec jsem nevěděl, kde gólman stojí. Věřil jsem až ve chvíli, kdy gólman skákal. Pak už jsem viděl, že tam balon padá.
Vzal jste si i penaltu, přestože je většinou zahrává Michal Seidler.
Ptal jsem se Michala, jestli ji chce. Na tuhle bránu mu to jde, ale na tu druhou ne, tam bych ho nepustil. Řekl mi, ať si ji vezmu já. Možná bych to neměl říkat, ale penalty kopu vždycky na jedno místo. Věděl jsem přesně, jak ji chci zahrát.
Futsalisté Plzně na úvod elitní fáze Ligy mistrů porazili Halle-Gooik |
Na soupeře platily dlouhé výhozy gólmana Ondřeje Vahaly. Byl to taktický záměr?
Koukali jsme se na video, ale o těch dlouhých výhozech nám řekl trenér až v šatně před zápasem, ať to zkoušíme. Chtěli jsme vidět, jestli to gólman bude vyrážet, nebo sbírat. Pres měli hodně silný, tak jsme to prostě nekomplikovali. Měli jsme z toho hodně rohů, k tomu penaltu, brankář si s tím nevěděl moc rady.
Belgický tým by hodně podráždění, hráči neustále pokřikovali na arbitry. Zvítězili jste nad Halle-Gooikem i po mentální stránce?
Jo, určitě. Trenér nám to na videu ukazoval, že oni se hádají po každém zákroku. I když hráli základní skupinu v Lučenci, tak tomu tak bylo. Měli jsme za úkol rychle rozehrávat, protože oni se na rozhodčí hodně soustředí, třeba i při rozích střídají. Na sudí opravdu hodně řvali, my výjimečně ne.
I vy platíte za emotivního hráče, byl jste ale v klidu.
Vím, že už mám kartu a za každou další stojím. To mám v hlavě a nerad bych přišel o vysněný zápas s Barcelonou. Samozřejmě půjdu do všeho, ale trošku na to myslím.
Jak důležité je nyní zůstat na zemi a soustředit se na zápas s Dobovcem, nikoliv právě na Barcelonu?
Máme za sebou jen jeden zápas. Dobovec je na podobné úrovni jako Halle-Gooik. Od Barcelony sice dostali osmičku, ale teď to bude úplně jiný zápas. Budou muset vyhrát, jenže ani to jim nemusí stačit. Pokud by Barcelona to podvečerní utkání vyhrála, tak je Dobovec ze hry a třeba už nebude mít takovou motivaci. Mohlo by nám to hrát do karet.
Jak jste si užil zápas Ligy mistrů v domácím prostředí před plnou halou?
Chtěl bych poděkovat kamarádům z fotbalu z Německa, kteří sem za mnou jeli tři hodiny. Vzali to teda trošku oklikou přes pivovar... (smích) Diváci dělali skvělou atmosféru.
