Dva roky starý výkon Jana Oppolzera, který sobotní závod nedokončil, překonal o necelé dvě minuty. „Všechno se sešlo – plavání, kolo, běh. Ideální stav,“ liboval si Řenč, který kraloval letošnímu ročníku od úvodního plavání. „Jenom začátek byl trochu hektický, protože jsem zapomněl přilbu na hotelu a narychlo sháněl jinou, abych mohl odstartovat.“
Z vody se sice vynořil těsně druhý, v cyklistické části se ale ostatním utrhl a zbytek závodu absolvoval v sólo jízdě. Nebýt střevních problémů v běžecké části, vylepšil by rekord ještě výrazněji.
„Dostal jsem dvakrát křeče, takže jsem musel do lesíka. Na výkon to ale nemělo vliv,“ nevymlouval se Řenč, který letos ovládl také Czechman na polovičních ironmanových distancích. „Taková forma u mě nemá obdoby.“
V Otrokovicích se pustil do svého teprve druhého dlouhého triatlonu na klasických distancích 3,8 kilometru plavání, 180 kilometrů na kole a 42,4 kilometru běhu a stejně jako na loňském šampionátu Rakouska byl nejrychlejší.
„Vítězství pro mě znamená hodně, domácí šampionát je cennější,“ ubezpečil Řenč, který plánuje za rok titul na Moraviamanu obhajovat. „Rád přijedu.“
Zatímco v předešlých letech soužila účastníky tropická vedra, tentokrát se držela teplota pod 20 stupni Celsia.
„Při dešťové přeháňce jsme stihli zmrznout a stihli jsme se také ohřát,“ glosoval Petr Vabroušek aprílové počasí.
Osminásobný vítěz doběhl pátý, v cíli ho potěšila jeho svěřenkyně Helena Kotopulu, která podruhé za sebou vyhrála ženskou kategorii Moraviamanu.
„S výkonem jsem spokojená, i když to bylo pomalejší,“ podotkla zlínská vytrvalkyně, kterou připravuje Vabroušek druhou sezonu.
Kotopulu strávila na trati bez 17 minut deset hodin, na rozdíl od většiny ostatních jí ale nevyhovovalo chladnější počasí.
„Na mě byla zima. Čtvrté kolo v cyklistické části jsem si myslela, že nohy už neroztočím, jak mi zatuhly,“ líčila Kotopulu; krizi překonala v maratonu. „Jak mi nejde plavání, tak jsem si ho nejvíce užila v teplé vodě a v neoprenu.“
Teď už cílí na vrchol sezony na mistrovství Evropy v dlouhém triatlonu, ikonický Ironman na Havaji letos vynechá.
„Dostala jsem se do kategorie Elite, kde je kvalifikace těžší,“ vyložila Kotopulu. „Proto jsem se rozhodla letos procestovat svět a závodila na Novém Zélandu nebo v Texasu.“
Ironman už je pro mě krátký, říká Vabroušek S osmi tituly je nedostižným králem Moraviamanu, v posledních třech ročnících však doběhl Petr Vabroušek nejlépe třetí v loňském roce. „Teď je řada na dalších. A pokud jsem schopný je nějakou dobu závodu takhle prohánět, tak je to pro mě fajn,“ povídal po sobotním pátém místě. Ještě v půlce maratonu se s Janem Wainerem přetahovali o druhou příčku, ve finiši však o medailové pódium přišel. „Vzhledem k tomu, že po většinu závodu se to vyvíjelo na stříbro nebo bronz, tak je to trošku zklamání,“ připustil Vabroušek. „Posledních 20 kilometrů jsem se ale hodně trápil. Když mě předběhl Honza Jílek, ztratil jsem motivaci bojovat,“ vysvětloval, proč se propadl na pátou pozici. V září mu bude 44 let a přiznává, že dlouhý triatlon už je pro něho krátký, aby mohl konkurovat mladším borcům. „Tohle jsou na mě moc divoké intenzity. Ale zkouším s kluky bojovat a nechám se strhnout. Pak to ve finiši o to více bolí,“ líčí Vabroušek. O lepší umístění na domácích tratích v Otrokovicích se paradoxně připravil sám týden předtím, kdy s Tomášem Svobodou absolvovali dva víkendové závody série Swinrun ve Francii. „Bylo toho příliš, nestihl jsem zregenerovat,“ zjistil Vabroušek. Multisportovní fenomén současnosti kombinující množství plaveckých a běžeckých úseků je poslední výzvou, kterou Vabroušek podstoupil. Po vydařeném dvojzávodě ve Francii dostali se svým parťákem pozvánku na zářijové mistrovství světa ve Švédsku. „Je to pro nás nová disciplína, ale rádi bychom medaile,“ přeje si Vabroušek, který pak bude usilovat o stupně vítězů také na listopadovém mistrovství světa v Ultramanu na Havaji. |
