Je tu "jistá" možnost, že třetí místo ve 118. pokračování Velké v sedle Juventuse by nemuselo být Váňovou rozlučkou.
"Je to otevřené," říká šestapadesátiletá dostihová legenda, jež se při Italském dnu v Pardubicích představila jen v roli trenéra.
Před prvním letošním pardubickým mítinkem se vám zranili dva stájoví jezdci - Josef Bartoš a váš syn Josef. Nezvažoval jste možnost, že byste se v sedle objevil vy?
Ani ne. To by mě moje baba zabila (smích).
Takže je tedy konec s vaší žokejskou kariérou?
Možná bych ještě zkusil kvalifikaci. A pokud budu mít svého koně, s nímž bych se kvalifikoval, tak bych na něm eventuálně Velkou pardubickou jel. Ale zdůrazňuji, že to musí být můj kůň. Musí mi říkat pane.
Když spadnu na posledním skoku, tak si řeknu: ty starej blbe, neměls na to sedat a dobře ti tak (úsměv). Ale kdybych někomu jinému pokazil šanci ve Velké, to bych si neodpustil.
A máte ve stáji koně, který vám říká pane?
Měl jsem Pessou. Bohužel nám odešel do koňského nebe. Ale mám tam ještě další dva. Uvidíme v brzké budoucnosti. Je to otevřené.