Závěr soutěže byl velice dramatický. Jaká byla vaše cesta ke zlatu?
Rozhodovala až poslední položka. Ztráceli jsme po dvou dnech na druhý Kypr jednoho holuba, vedli Američané. V poslední den bylo hezky, nám se zadařilo, naopak Kypřané a také Američané chybovali. Měli jsme spočítané, že druhé místo bychom mohli mít, ve zlato už jsme nedoufali. Poslední Američan ale začal a hned měl tři chyby, což nás posunulo ke zlatu.
Co převládalo? Radost? Překvapení?
Bylo to jako všude, na úkor jednoho smutku byla radost. Samozřejmě radost byla velká.
Oslavili jste triumf hned na místě?
V hotelu u bazénu jsme si dali pár piv, a hned v noci jsme odjížděli. A v Praze na letišti jsme měli auta, tam se taky bouřit nedalo. Ještě budeme slavit doma.
Na jaké místo letošní titul mistra světa zařadíte?
Řadím ho hned za olympijské stříbro, to je hodně vysoko.
Jak se vyrovnáváte psychicky s tlakem ve světové špičce?
Není to jednoduché. Například v jednotlivcích jsem se vlastními chybami nedostal ani do finále. Ukázalo se, že z olympijského finále se nikdo neumístil.
Jak dlouho ještě chcete mezi absolutní špičku patřit?
Doufám, že dokud budu střílet, a také dokud bude Honza Hůla dělat státního trenéra. Mým cílem je olympiáda v Aténách, ale je to až za tři a půl roku.
V rodině máte nástupce, syn bude střílet o víkendu na Bednaříkově memoriálu. Jakou mu předpovídáte budoucnost?
S pozicí nástupce to bude ještě složité, střelec potřebuje hodně zkušeností.
