Olympijské hry: ruské rakety zabíjejí, MOV mlčí
Po dvanácti letech se letní olympijské hry vrátí na evropský kontinent. S 11 tisíci sportovci, s až 12 miliony diváků a s 2,2 miliony Pařížanů se pro Francii stanou zatím největší bezpečnostní akcí v 21. století. Už nyní se mocně diskutuje o vhodnosti novátorského slavnostního zahájení, při němž mají výpravy plout na lodích po Seině před 600 tisíci diváků na březích. Dokonce i prezident Macron nepřímo připustil, že v dnešním vyhroceném světě by mohlo jít o příliš lákavý terč pro teroristy, a hovořil o přípravě plánu B.
Přesto jiná otázka nadále výrazně převyšuje všechny ostatní, související s pařížskými hrami: Skutečně nechá MOV startovat takzvaně neutrální ruské sportovce?
Směr Paříž. Kolik medailí získají Češi z olympiády? Rok 2023 je příslibem |
Odpor proti takovému rozhodnutí zesílil po dosud největším ruském raketovém útoku na Ukrajinu z 29. prosince, při němž byly zasaženy i porodnice, školy a obytné budovy a vyžádal si čtyři desítky obětí. „Je toto nová olympijská disciplína, MOV? Rusko provádí genocidu a sport by měl říci ne k jeho olympijské účasti,“ psal poté Vavřinec Hradilek, stříbrný z her 2012.
Při útoku zahynul ve Lvově i bývalý basketbalový reprezentant Ukrajiny a později kouč Viktor Kobzystyj. Během ruské invaze přišlo o život více než 400 ukrajinských sportovců. „Rusové si stěžují na údajnou nespravedlnost, že by museli soutěžit v Paříži bez ruské vlajky. Naši lidé však přicházejí o životy. Je to vůči nám spravedlivé?“ glosuje Vadym Gutcajt, předseda Ukrajinského olympijského výboru.
Přesto prezident MOV Thomas Bach i o Vánocích šířil směšnou tezi o tom, že neutrální ruští sportovci na hrách rozhodně nepřispějí k ruské propagandě. „Neutrální sportovec nereprezentuje stát, což je zřejmé i z toho, že se nesmí identifikovat s ničím, co by mohlo na jeho zemi poukazovat,“ prohlásil.
Ale no tak, pane Bachu, tomu přece sám nemůžete věřit? Stačí si poslechnout Vladimira Putina na jeho prosincové propagandistické show, kde zodpovídal vybrané dotazy občanů. „Nebude pro naši zemi ponižující, když budeme na hrách bez vlajky?“ dostal otázku.
Putinova odpověď? „Stejně všichni budou vědět, že jsou to Rusové.“
A stejně je využije k legitimizaci války. Tak jako na ekonomickém fóru v Petrohradu oslavoval úspěch „neutrálního“ ruského reprezentanta Medveděva na US Open.
Sport 2024: Světová klání v Česku, pak Euro a OH. Čeká nás sportovní rok |
Federace atletiky a jezdectví už navzdory doporučení MOV odmítly Rusům umožnit kvalifikovat se na hry. Chápou pokrytectví jejich neutrálního statusu. Podobně pokrytecky působí i sebelítost ruského světového rekordmana v plavání Klimenta Kolesnikova, když si na odebrání ruské vlajky stěžuje slovy: „Ostatní přitom mohou v Paříži závodit, jako by se nic nestalo.“
Ale ono se opravdu stalo, pane Kolesnikove. Ruská armáda vtrhla na území nezávislé země, kde zabíjí, vraždí a krade cizí území.
Fotbalové Euro: velká nejistota. Kde je trenér?
Až v úterý večer vyběhnou hráči West Hamu do ligového utkání proti Brightonu, svět si z toho rozhodně nesedne na zadek. Žádný šlágr to není, prostě docela obyčejný střet v Premier League. V Anglii průměrní proti průměrnějším. Mnozí si zápas v televizi pustí jen jako kulisu, nicméně fotbalové Česko zbystří jako obvykle.
Na scéně bude kapitán reprezentace. Na pravém kraji obrany pak flamendr z Belmonda, což je diskotéka, o níž byste asi ani nevěděli, nebýt listopadového skandálu, který opět zacloumal s kreditem českého fotbalu.
Tomáš Souček a Vladimír Coufal, kteří teď mimochodem prodloužili smlouvy, první do června 2027, druhý do roku 2025.
Program a výsledky Eura 2024: Španělé mistry Evropy, ve finále zdolali Anglii |
Jejich londýnský klub bývá nevyzpytatelný, nicméně jeho jarní výkony můžou výrazně napovědět, jak v červnu dopadne národní tým na mistrovství Evropy. Ale hlavně se pořád čeká, kdo reprezentaci bude v té době mít na povel.
Poosmé za sebou, což je pro desetimilionovou zemi unikát, postoupilo Česko na Euro. Od roku 1996 na turnaji nechybělo. Jenže ani jednou nebylo v tak krkolomné a absurdní situaci jako teď. Stále nemá trenéra, neboť Jaroslav Šilhavý s celým štábem rezignoval pár minut poté, co si odškrtl povinný úkol a postoupil. Kvalifikaci proklopýtal a dostal se pod ohromný tlak veřejnosti, s čímž se nehodlal mořit dál.
Zatímco Šilhavý a spol. dost možná brzy přijmou lukrativní nabídku v Ománu, česká reprezentace pořád neví, čí je.
Přitom fotbalová asociace už ohlásila, že jméno nového kouče oznámí. Za pár chvil se ztrapnila, když tiskovou konferenci zrušila. A tak se dál čeká, jestli skutečně šéf Fousek potvrdí, že tým převezme Ivan Hašek a jako manažera si k sobě vezme legendárního Pavla Nedvěda.
Podobná houpačka to je i při pohledu na formu a výkony opor. Z poslední doby vyčnívá kromě spolehlivého Součka bundesligový hattrick útočníka Schicka z Leverkusenu, který přitom poslední rok prakticky jen marodil.
Na druhou stranu překvapil nuzný podzim brankáře Vaclíka, někdejšího tahouna, jenž po přestupu do Ameriky nechytal ani minutu. Trápí se i mnozí z nastupující generace: stoper Zima, bek Jurásek, záložník Lingr či střelec Hložek hrají málo.
Nevyřešila se ani budoucnost pařmenů Coufala, Brabce a Kuchty, kteří si v narvaném olomouckém klubu ošklivě pokazili renomé a byli okamžitě vyřazeni z týmu.
Jako malichernost se jeví, že jméno posledního soupeře pro Euro se dozvíme až po březnové baráži. Jasné je Portugalsko s fenomenálním Cristianem Ronaldem, 18. června v Lipsku, čili kousek za hranicemi. Také 26. červen už se ví: proti Turecku v Hamburku. Mezitím se hraje taky v Hamburku, ale s kým? S jakým trenérem? V jaké náladě?
Jisté je snad jen to, že z Česka dorazí hordy fanoušků. A ti i teď čekají, co vlastně s reprezentací bude.
Hokejové MS: Bavit lidi, vydělat a vyhrát volby
Na silvestra popřál celé hokejové komunitě úspěšný rok 2024. Alois Hadamczik tuší, že speciálně jeho čeká náramně výživná budoucnost.
V květnu domácí mistrovství světa, které do svazové kasy nehledě na sportovní výsledek přinese stovky milionů korun.
Brzy nato volby hokejového prezidenta a celého vládnoucího výkonného výboru, které jsou v podstatě důležitější než onen vyhlížený turnaj.
To dobrý bylo vymyšlený. Co okopíruje hokejová sláva z rekordního šampionátu? |
Muselo by dojít na kolosální propadák, aby se Hadamczikův trůn otřásl nejistotou. Mocný muž už několik měsíců pilně pracuje na tom, aby si v hnutí zajistil pohodlnou podporu a dál vládl.
Jak? I když jde o ekonomický nesmysl, vrátil na reprezentační dresy místo lvího loga státní znak – tolik oblíbený mezi fanoušky.
No a co, že nejde opatřit ochrannou známkou, dresy bude falšovat kdejaký pochybný trhovec a ubírat svazu výdělek na prodeji fanouškovských předmětů. Populistický krok zafungoval.
Bezostyšně klubům slíbil miliony korun za „propagaci šampionátu“, načež sám přiznal, že o ni vůbec nejde, že to je jen formální označení.
Jinými slovy klička, jak si šéfy klubů naklonit na svou stranu. Vždyť komu by se ty peníze nehodily?
Výsledky auditu o hospodaření svazu, kterým osočil bývalou vládnoucí garnituru za kralování jeho předchůdce Tomáše Krále, dosud nikdo neviděl, a tak je nelze jakkoliv ověřit.
Půl roku před volbami neexistuje jediný protikandidát, který by mohl Hadamczikovi čelit a zpochybňovat jeho na první pohled líbivé kroky. Ten se naopak může těšit, že konečně nebude muset spolupracovat s „poděděným“ výkonným výborem. Už si do něj členy vybere podle libosti sám. Tedy ne že by současný výbor našel sílu stát v opozici...
Český hokej upadl do letargie. Vítězí lenost a bojácnost. Strach o své místečko a reputaci.
Rulík má na reprezentačním seznamu 139 kandidátů, zajímá ho i Krejčí |
Zbožně se vzhlíží k mistrovství světa, které Česko pořádá poprvé od roku 2015. Tehdy šampionát vydělal skoro půl miliardy korun před zdaněním. Zlatý důl. Ze sportovního hlediska ale nevyužitý. Peníze v dalších letech nepomohly k mezinárodním úspěchům ani k rozvoji mládeže, která tolik zaostává za Švédy, Finy, Rusy, Kanaďany a dávno už i za Američany.
Poučí se svaz tentokrát? Mnohé nekoncepční kroky, třeba nelogické rozšiřování juniorských soutěží, by hokejového fanouška měly znepokojovat.
Vše špatné v květnu na pár týdnů překryje upřímná radost až šílenství a hysterie z toho, že do Prahy a Ostravy přijedou ti nejlepší dostupní hráči světa (kromě Rusů reprezentujících vraždící režim).
Českým hokejistům se v přípravě pod trenérem Radimem Rulíkem dosud daří. Navíc zájem z NHL bude veliký, byť zrovna Česku přijede zřejmě jen pár jedinců. Národní tým požene pokaždé vyprodaná aréna. Šťastná, že Hadamczik zařídil návrat krásného státního znaku.