Sponzorují jej firmy Mizuno a Toyota. Pobírá neobvykle vysoké částky za reklamní spoty. Je zván, aby slavnostně zahajoval zápasy japonské basketbalové či fotbalové ligy.
A přestože mu za světový titul náleží prize money „jen“ 45 tisíc dolarů, jeho jmění se odhaduje až na pět milionů dolarů.
I proto je v hledáčku japonských paparazzi. Když jej nedávno tajně vyfotili v kavárně Starbucks s bývalou krasobruslařkou Marin Hondovou, vyústil tento snímek v Unovo veřejné prohlášení: „Ano, jsme pár.“
Být hvězdou v jednom nejsledovanějších japonských sportů má své výhody i nevýhody.
To vše vnímal pětadvacetiletý Uno před sobotními volnými jízdami na šampionátu v Saitamě, když jeho pohyby pitvala vyprodaná hala s 22 tisíci fanoušků a když na konci rozbruslení absolvoval svůj tradiční rituál.
Postaví se na místo, odkud později začne svůj program, a rozhlédne se. „Pak se přepnu do bojového módu,“ vypráví.
Tentokrát ho potřeboval víc než jindy. Dva týdny laboroval se zraněním kotníku. I Američan Ilja Malinin, papírově největší soupeř, za ním po tréninku přišel a říkal mu: „Mrzí mě, co se ti stalo.“
Uno, jenž často dává najevo i svoji křesťanskou víru, později toto gesto ocenil: „Jsme tu proto, abychom usilovali o medaile, ale zároveň dokážeme být i přáteli. Krasobruslení je v mých očích spíše soupeřením se sebou samým a ne s ostatními.“
Jak složité může být bojovat s vlastní psychikou, moc dobře ví.
Setkání, která měnila život
Narodil se předčasně. Při porodu vážil podle svědectví dědečka Fudžia, známého malíře, jen 900 gramů. S rodiči žil malý Šoma v Nagoji a krasobruslařem se stal náhodou. Bydleli totiž blízko velkého kluziště, kde občas trénovala mistryně světa Mao Asadaová.
Malý Šoma se chtěl naučit hrát hokej, proto ho rodiče vzali do haly. Tam si ho všimla Asadaová a pronesla: „To je ale roztomilý chlapec.“ Otočila se na něj a zeptala se: „Chtěl bys zkusit krasobruslení?“
Historický čtverný axel Malininovi na zlato nestačil. Uno jásá, obhájil titul |
Ta slova změnila Unův život. Měl dokonce takové štěstí, že se jej ujala Mačiko Jamadaová, trenérka Asadaové. I proto říká: „Naše životy se mění podle toho, koho potkáme.“
Stejná slova mohl pronést i na podzim 2018 po schůzce se Stéphanem Lambielem.
Uno už měl tou dobou za sebou období, kdy platil za obrovský juniorský talent, i první výrazné úspěchy mezi muži. Jenže po hrách v Pchjongčchangu 2018 procházel hlubokou psychickou a motivační krizí, rozešel se s Jamadaovou, při francouzské Grand Prix třikrát upadl, uvažoval o konci kariéry.
Tehdy se dohodl na spolupráci „na zkoušku“ se švýcarským exmistrem světa Lambielem. A jsou spolu dodnes. „Stéphane vrátil mému krasobruslení radost,“ říká.
Lambiel vypráví, jak musel nejprve ukočírovat Unův workoholismus: „Často ho víc brzdím, než abych na něj tlačil. Při trénincích je jako stroj. Tolik nájezdů na skoky, jako udělá Šoma za trénink, neudělají jiní ani za celý život.“
Jednou ho Lambiel na závodech pozval do restaurace a radil mu: „Nesnaž se o dokonalost za každou cenu. To tě sráží.“
Chtěl, aby Uno dovedl vypnout hlavu od neustálých myšlenek na led. Což teď provádí při hraní počítačových her ve svém mobilu, který má neustále v rukách. „To není koníček, ale vášeň,“ tvrdí o této zálibě. Také je majitelem bakalářského titulu na univerzitě a s oblibou předvádí své dovednosti ve snookeru nebo stolním tenisu.
Stéphane Lambiel v Saitamě: „By jsem dvakrát mistrem světa. Mým snem je, aby mě Šoma překonal.“
Radši moc nepřemýšlet
Za zlom ve své kariéře považuje covidem poznamenané mistrovství světa ve Stockholmu 2021.
„Závodilo se bez diváků, všude panovaly obavy z nákazy. Hotel byl propojený s kluzištěm a my nesměli vycházet ven na vzduch, jen na jednu terasu pro kuřáky,“ líčil Lambiel. „Bylo mi z toho těžko a nedokázal jsem si ty závody ani pořádně užít.“
Před Unovou jízdou tehdy přišel za svým svěřencem a řekl mu: „Neočekávám od tebe nic dobrého ani špatného. Jen čekám, že půjdeš na led, předvedeš na něm, co umíš, a budeš si to užívat.“
Tehdy jej Uno uklidnil svým úsměvem: „Jo, neboj se. Přesně to udělám.“ Našel svoji psychickou sílu. S ní loni bruslil pro olympijský bronz i světové zlato, s ní se stal neporaženým bruslařem aktuální sezony. Navzdory všem potížím a obrovskému tlaku, pod nímž se v Japonsku ocitl.
„Všechno se mi nakonec na šampionátu v Saitamě povedlo lépe, než jsem vzhledem ke svému zdravotnímu stavu čekal. Snažil jsem se radši moc nepřemýšlet,“ pronesl spokojeně v sobotu večer, po volné jízdě se čtyřmi čistými čtvernými skoky a se zlatou medailí na krku.
Na o sedm let mladšího Iliu Malinina zbyl navzdory jeho revolučnímu čtvernému axelu „pouze“ bronz.
„Ovšem pokud ho chci porážet v příštích letech, musím se i já dál zlepšovat,“ odhodlaně říká Uno.
„A já budu,“ slibuje.