Může se vám zdát, že počítání podle parket je příliš složité, ale má to smysl: při sportovním bowlingu míříme třeba na dvanáctou parketu. Ale to není případ amatérů. Vám bude stačit mířit na šipky. Na to pozor, nikdy nemíříme na kuželky.
Škola bowlinguSERIÁL MF DNES, 4. díl |
V ideálním případě byste se měli trefovat „do kapsy“ mezi kuželky číslo 1 a 3 (viz. hlavní foto). To je ideální hod, zvláště pro sportovní bowling. Pro amatérský bowling a obzvlášť pro začátečníky, bude stačit mířit poblíž střední kuželky.
Je pravda, že pokud trefíte přesně střední kuželku číslo 1, hrozí, že vám zůstanou parohy. Ale půjde-li koule mírně vlevo či vpravo, pravděpodobnost striku zvětšujete.
Šipky využívejte i při dohozech.
Opakuji: nemiřte na kuželku, ta je daleko. To způsobuje chybu. Zkuste si vždy představit pomyslnou čáru od kuželky, kterou chcete trefit ke svému ramenu. Soustřeďte se na místo na šipkách, kde tato pomyslná čára prochází.
Dohozy provádějte křížem. Pokud vám zbude jen jedna krajní kuželka, neházejte rovně podél žlabu. Sebemenší chybička znamená, že koule do žlabu zajede.
U dětí je důležité, aby je hra bavila, a pokud jim stále koule padá do žlabu, přestane je to brzy bavit. V některých hernách lze pro ně zařídit, že se jim zvednou bumpery, což jsou mantinely, které zabraňují kouli spadnout do žlabu.
Ještě k těm dohozům - často se vám při bowlingu stane, že vám před druhým hodem zůstanou stát kuželky dál od sebe. Tomu se říká parohy.
VELKÉ PAROHY. I takto postavené kuželky lze shodit jedním hodem, ale musíte mít při tom velké štěstí.
Většina parohů se dá shodit. Nejprve se podívejte, v jaké řadě kuželky stojí. Pokud v té zadní, je to nejtěžší varianta. Pokud dohazujete kuželku ze druhé a čtvrté řady, budete mířit na tu bližší, jelikož po zásahu vždycky odletí dozadu a při dobře trefeném hodu srazí i tu zadní. To je „lehčí“ varianta. V zadní řadě byste měli kuželku líznout tak, aby se k té druhé odrazila.
Častá otázka je, jestli lze shodit velké parohy, tedy dvě krajní zadní kuželky č. 7 a 10 (viz foto). Ano, jde to, ale je to spíš náhoda. Několikrát jsem to viděla, jednou se to podařilo i mně.
Jak na to? Musíte házet křížem na jednu kuželku, ale opravdu velkou rychlostí. Kuželka se pak odrazí vzadu od stěny, „omlátí se a semele“ tu druhou. Jenže amatér není schopen hodit takovou rychlostí, nakombinovat sílu a volné kyvadlo. K tomu je potřeba velkého citu.
Takže to ani nezkoušejte a hrajte na jistotu, abyste v tomhle případě shodili aspoň jednu kuželku. Každá kuželka je do konečného výsledku dobrá.
Doteď jsem psala jen o technice. Další důležitou součástí bowlingu však je i hlava. Říká se tomu mentální hra. Základem je nekoukat se na výsledky. Myslete vždy jen na jeden hod, který právě provádíte.
Co se stalo, už neovlivníte, a k dalším hodům se teprve dostanete. Také když nebudete vědět, co musíte hodit, bude se vám házet líp, než když budete pod tlakem, že musíte hodit určité číslo.
Možná byste se divili, jak se i světová bowlingová špička snaží rozhodit navzájem. Když vás někdo pochválí: Tobě to dneska nějak jde, může to být cílené. Začnete nad tím přemýšlet a rozhodíte se z koncentrace. Příště probereme excentrický bowling.
