"Já ale limity plnit nemusím," překvapila dvaadvacetiletá čtyřnásobná česká plavecká královna před středečním odletem do Španělska.
Znamená to, že loňská mistryně Evropy v krátkém bazénu si užívá privilegia?
To vůbec ne. Spolu s Petrou Chocovou, Bárou Závadovou, Petrem Bartůňkem a talentovaným Honzou Mickou jsme na základě loňských výkonů v A-skupině reprezentace, která limity pro Berlín plnit nemusí. To ale neznamená, že nechceme plavat rychle po celou sezonu; je to dobré i proto, abychom k Berlínu mohli vzhlížet v klidu.
Takže vás uklidnil také čas na znakařskou stovku o víkendu při Velké ceně Pardubic?
Čas 1:00,37 mě i tátu, který mě trénuje, mile překvapil. Chtěli jsme čas pod 1:01, a dostala jsem se pod tu hranici dost významně.
Právě za zmíněný čas jste v Pardubicích dostala prémii osm tisíc korun, neboť byl vyhodnocený jako nejlepší ženský výkon mítinku. Takové odměny jsou v českém plavání běžné?
Běžné to není, ale je pravda, že podobné prémie se tady objevují stále častěji. Nejlepší výkony se vyhodnocují podle bodovacích tabulek pro muže a ženy zvlášť, přičemž finanční částky bývají různé. Je to příjemné přilepšení.
Před několika dny vyšlo najevo, že ruská plavkyně Jefimovová na loňském ME v krátkém bazénu dopovala, takže vítězná ruská smíšená štafeta přišla o zlato a ta česká, kterou jste tvořila spolu s Lucií Svěcenou, Petrem Bartůňkem a Tomášem Plevkem, se posune na stříbrnou příčku. Můžete z toho mít půl roku po šampionátu radost?
Potěší to, ale je to úplně jiná situace, než stát na stříbrném stupínku přímo v dánském Herningu. Vezměte si "zpětné" medaile běžkyně na lyžích Kateřiny Neumannové nebo diskařky Věry Cechlové, které navíc byly olympijské. Je to satisfakce, ale pocity, o které přijdete na stupních, už vám nikdo nevrátí.
Dosahuje doping v plavání takových rozměrů jako třeba ve vzpírání, případně i v atletice?
Myslím, že pozitivních případů je hodně málo. Abych pravdu řekla, teď si nevzpomenu na nějaký podobný. Doping se v plavání vyskytne spíš zřídka.
Jak se na takového plavce po jeho návratu ostatní dívají? Skrz prsty?
Když ta Jefimovová je fakt výjimka, spíš se to objevovalo u mužů. Ale nemusí jít ani o doping. Stačí, když čínská plavkyně zaplavala na olympiádě v Londýně fantastický čas na 400 metrů polohově, ale na loňském mistrovství světa v Barceloně už se k tomu ani nepřiblížila. Taky v takovém případě panují rozporuplné pocity. Takže i na Jefimovovou se, až se vrátí, nejspíš budeme dívat s jistou nedůvěrou. Ale každý má právo na chybu - ještě jsem neslyšela, že by v plavání kvůli opakovanému dopingu někoho potrestali doživotním zákazem činnosti.
Loni jste získala na pražské FTVS, kde studujete fyzioterapii, titul bakalář. Kolik vám ještě zbývá k dokončení magisterského studia?
Rok a půl. Doufám! V tomhle semestru mi zbývají ještě tři zkoušky, pak už to budou jen dva semestry.
Učitelé na fakultě určitě vědí, jaké úspěchy lemují vaši sportovní kariéru. Přináší to možná nějaké výhody nebo úlevy?
Myslím, že ne, ani se nesnažím toho zneužívat. Co by potom řekli spolužáci? Studuju denním způsobem, nemám individuální plán. Nechci se lišit od ostatních.
Odlétáte na desetidenní soustředění do Španělska. Jaká bude jeho náplň?
Letím s dalšími chomutovskými plavci. Na místě se připojíme k reprezentačnímu týmu, který tam je už dva dny. Bude to trochu náročné, dvoufázové tréninky, k tomu příprava na suchu. Když to řeknu zjednodušeně, tak tam chceme naplavat hodně kvalitních kilometrů.
Prozradíte kolik?
Osmdesát? Spíš devadesát.
