Když si v semifinále s Pískem vážně poranila koleno reprezentantka Adéla Stříšková, vedení klubu horečnatě řešilo, kým ji nahradit. A ukázalo na matadorku, která v Mostě trénuje dorostenky, je šéftrenérkou mládeže a ještě hraje za béčko.
„Bylo to rychlé, nečekané. Pokud by se Adélka nezranila a Sofča Behenská neměla nějaká malá bebíčka, asi bych tady nebyla. Když jsem se poprvé loučila, slíbila jsem, že pro případ nouze budu v záloze,“ osvětlila Mikulčík.
Comeback a titul. Tohle je tečka, říká mostecká házenkářka Píšová |
Slovenský diblík dal sbohem interligovému družstvu před dvěma lety. Tehdy Slavia překazila Mostu útok na jubilejní desátý titul, a tak Mikulčík i další legenda Dominika Müllnerová (dnes už Píšová) místo slz štěstí otíraly slzy smutku a dojetí. Brankářka Píšová se vrátila na výpomoc loni a pomohla ke zlatu, teď chce její příběh okopírovat i 165 cm vysoké křídlo.
„Kondice pokulhává, ale mě ta euforie sežere! Až den po zápase nebudu moct chodit,“ líčila po první finálové bitvě, kterou Andělé ovládli 35:24. „Udržuju se za béčko, tam hraju na střední spojce víc, fyzička nějaká je. Ale musíme si přiznat, že ne taková, co bývala. Naštěstí mým nasazením, entuziasmem a radostí zapomenu, že už nemůžu…“
Lucia Mikulčík pálí na branku Slavie, ve finále dala dva góly.
Tým v ní získal pozitivní element do kabiny. Kam přijde, je jí plno, hýří úsměvy. „Zpátky v kabině, to se nezapomíná. Jako bych se vrátila domů. Automatické. Sedlo si to s holkami samo, jádro zůstalo, jaké bylo před dvěma roky.“
Už v semifinálové odvetě s Pískem zaskakovala, ale ve finále proti pražské Slavii víc. Dokonce dala své první dva góly od comebacku. „Myslela jsem si, že budu jen na lavičce, ale asi nějaké zkušenosti v obraně holkám pomohly,“ uvažovala. „Překvapilo mě a zaskočilo, že mě dal trenér Florencio do základu, s tím jsem úplně nepočítala. Myslela jsem, že budu nějaký tajný trumf.“
Trumfem byla.
Šestkrát vyhrála Ligu mistrů, teď legenda Knedlíková končí. Vrhla se na daně |
„Přitom jsem před Pískem měla s holkami jen dva tréninky, před Slavií tři. Musím se věnovat trenérským povinnostem i rodině, úplně jsem nestíhala,“ prozradila máma dvou malých dětí, kterou před deseti lety její tehdejší přítel a nynější manžel Lukáš Mikulčík, fotbalista, požádal o ruku přímo na palubovce po finále s Porubou.
Že se mostecká hvězda znovu ve finále potkává se Slavií, která její první adieu pokazila, nebere jako šanci na pomstu.
„Už jsem dozrála. Jsem trenérka a je mi jedno, proti komu hraju. Jestli proti Slavii, Kynžvartu nebo Písku,“ mávla rukou bývalá kapitánka a slovenská reprezentantka. „První zápas jsme vyhrály rozdílem třídy, ale na Slavii to bude jiné, bude kousat. Ani už nevím, kolik mám titulů. Získávala jsem je i mimo Most, minimálně na 15 bych se dostala.“
Teď má rodačka z Trnavy šanci na další zářez. Na poslední. Na zlatou tečku.
