Právě v sobotu stále aktivní voják Semesa Rokoduguni nastoupil za Anglii proti Novému Zélandu ve své premiéře za národní tým a dopsal příběh, který vypadá jako z nepravděpodobného filmového scénáře.
„Když se mě v týmu ptají na válku, říkám: Kluci, cokoli zkazíte v ragby na hřišti, můžete příště napravit. V Afghánistánu si to dovolit nemůžete, protože tam jakákoli chyba může někoho stát život,“ vysvětluje 27letý Rokoduguni. „Musíte být ve střehu každičký okamžik. Tenhle způsob mentality ovšem dobře pasuje i do sportu.“
Ten, jak se dlouho zdálo, neměl být jeho životní náplní. Na Fidži v rodné vísce Naselai místo neměl. „Makal jsem, ale vždycky mi řekli, že mají lepší křídla. Jedním z nich byl můj strýc – jak já ho nesnášel!“ vzpomíná.
A tak se vydal ve stopách rodinné historie. Jeho otec stále slouží v mírových sborech OSN, v armádě je i bratr, sestra si vzala vojáka... Pro 19letého Semesu jasná volba. Plán zněl: vstoupit do armády, vydělat peníze, vrátit se domů. Jenže jeho život nejde podle šablon.
V Afghánistánu zažil, co je válka. Mariňák, s nímž byl předtím na patrole, šlápl na minu a přišel o obě nohy. Drsný úvod: „Kdyby se to stalo mně... Po návratu jsem začal vidět život úplně jinak. Říkám si: Využij úplně každou šanci, která se ti naskytne, protože může být tou poslední, kterou dostaneš.“
A tak začal hrát ragby. Sport, jenž je u něj ve vlasti vysoce ceněný. „Jako náboženství,“ řekl pro Daily Telegraph Ilaitia Rutaqaovi, jeden ze zhruba tří desítek Fidžanů z Rokoduguniho jednotky. Pro parťáka z armády má jen slova chvály: „Moc nemluví, ale hovoří za něj činy. Má všechno potřebné k tomu, aby byl inspirativním lídrem.“
Je to přesné. V 21. století, kde bývá sport často metaforicky přirovnán k modernímu válčení, dávají ragbistovi z Fidži zkušenosti z opravdové války nadhled. „Je jedním z nejméně nervózních hráčů. Díky tomu, co prožil, je velmi klidný, velmi dospělý,“ hodnotil jej před premiérou Stuart Lancaster, trenér anglických ragbistů. Ač s dodatkem: „Má potřebné zkušenosti, ale doopravdy to zjistíme až na hřišti.“
Měl Rokoduguni být z čeho nervózní? Třeba si vzpomněl na slova, která cituje BBC. Slavný australský hráč kriketu a dříve také stíhací pilot ve druhé světové válce Keith Miller totiž kdysi moudře pronesl: „Tlak je, když máte za zády messerschmitt. Ne to, když sportujete.“
Což by voják z Fidži a reprezentant v ragby asi klidně podepsal.
