„Honza byl před mistrovstvím extrémně rychlý a když potom v Paříži dal 1:54,40, nevěřila jsem, že se k němu přiblížím. A nakonec jsem ho o dvě setiny porazila,“ vyprávěla s úsměvem nejlepší česká plavkyně.
„Tu sázku uzavíráme vždycky na celou sezonu v dlouhém bazénu. Tak musím počkat do té příští, abych Báře mohl porážku vrátit,“ reagoval Čejka, hned však dodával, jak je nadšený z vlastního českého rekordu i pátého místa ve finále znakařské dvoustovky.
„O sekundu zlepšil národní rekord nejen na 200 znak, ale také na polohovku. Což jsou extrémní posuny,“ chválila parťáka Seemanová.
Ovšem i ona vylepšila národní rekord na 200 metrů volný způsob o úctyhodných 74 setin.
A o co byla zmíněná sázka?
„Jako obvykle o jídlo. Vyhrála jsem nějaké brambůrky nebo bonbony,“ prozrazovala zlatá Evropanka.
Vlastně: potřetí zlatá Evropanka.
Barbora Seemanová se raduje ze zlata na mistrovství Evropy na 200 metrů kraul.
Víc titulů z ženské kraulové dvoustovky - čtyři - nasbírala v historii šampionátů starého kontinentu jen Federica Pellegriniová. Tedy Italka, která už sedmnáct let drží skvělým časem 1:52,98 evropský rekord.
Že by další meta po šestadvacetiletou Češku?
„To je zatím trochu daleko,“ usoudila. „Mým nejbližším cílem je nadále ukrajovat desetiny z českého rekordu. A jednou se třeba dostanu i na hranici toho evropského.“
Do Paříže neodjížděla s tím, že jednoznačným cílem je zlato z dvoustovky. Koneckonců před mistrovstvím ani nekralovala kontinentálním tabulkám, v nich držela první příčku výkonem 1:54,34 Britka Freya Colbertová.
Ale jak Colbertovou, tak světovou rekordmanku na stovce Marrit Steenbergenovou z Nizozemska ve finále udolala, především díky skvostné závěrečné padesátce.
„Byla jsem při závodě docela klidná, protože jsem si věřila, že mám dostatek sil, abych Marrit na posledních 50 metrech předstihla. Prostě že jí to zlato nenechám,“ vyprávěla Seemanová.
Nemýlila se, triumfovala s náskokem 27 setin na Nizozemku a dokonce 1:43 sekundy na Britku.
Barbora Seemanová se raduje ze zlata na mistrovství Evropy na 200 metrů kraul.
Steenbergenová jí hned gratulovala. Znají se dlouho, vždyť jsou vrstevnice, potkávají se od juniorských soutěží. „Nikdo nechce prohrát, ale s Marrit máme moc pěkný vztah. Gratulace od ní byla vážně upřímná,“ podotkla Seemanová.
Před mistrovstvím si za hlavní cíl stanovila posunutí českého rekordu. „Myslela jsem na něj už loni na mistrovství světa v Singapuru, ale trénink tehdy ještě nebyl dostatečný. V Paříži jsem věřila, že pokud ho zaplavu, mělo by to stačit na medailové umístění.“
O finálovém závodě v úchvatné atmosféře francouzského plaveckého kotle a navíc před očima rodiny a přítele Alexandra Choupenitche, potom následně vykládala: „Přítomnost vašich blízkých násobí emoce a snižuje bolest.“
Po návratu do Prahy usoudila: „Téhle zlaté si vážím zatím nejvíc, protože posun v čase byl největší. A také jsem už o něco starší, proto si dokážu mnohem víc uvědomit, že takový výkon opravdu není zadarmo, a vnímám, kolik energie do toho musíte s přibývajícími léty investovat.“
Při srovnávání svých medailí však hned dodávala: „I každá předchozí byla pro mě v kariéře extrémně důležitá. Kdybych je nezískala, tak bůhví, jestli bychom tu teď oslavovali tu současnou.“
Právě vzpomínky na někdejší úspěchy dodávaly Seemanové sílu, když se musela dvě sezony po sobě vypořádávat s vleklými zdravotními problémy. Naposledy při pětiměsíční závodní pauze na přelomu loňského a letošního roku.
„S trenérem (Tomem Rushtonem) jsme poctivě pracovali, abych se dostala zpátky do formy. Trénink nám ukazoval, že jsme na správné cestě,“ líčila. „V dubnu jsem splnila limit pro mistrovství. Věděla jsem, že ho mám jisté, a mohla se vrhnout do další práce.“
Zatímco předloni, kdy se během olympijských her v Paříži snažila uzavírat do vlastní bubliny, nyní nadšeně popisovala: „Před startem jsem tentokrát neměla ani sluchátka, takže jsem zažívala řev diváků v hale velice usilovně. Bylo to úžasné, s žádným jiným šampionátem se ta atmosféra nedá srovnávat.“
Světová top 102026 na trati 200 m volný způsob ženy 1:52,86 O’Callaghanová (22/Austrálie) |
Užívala si ji i proto, že celý český tým plul na vlně spokojenosti.
„Radovala jsem se z každého dalšího finále, co jsme urvali, i ze všech českých rekordů. Pokud se daří, atmosféra v týmu je hned jiná. A snad máme i větší respekt u soupeřů, když se naše vlajka objevuje na finálových startovkách častěji a hned dvakrát nám hráli hymnu.“
Doufá, že pařížské úspěchy přispějí i k větší popularitě plavání u českých fanoušků. „Dostala jsem spoustu gratulací i od neznámých lidí mimo plavání,“ svěřovala se. „Někdo mi psal, že si ten závod pouštěl mockrát znovu a znovu. To mě moc těší, že přinášíme zážitky pro tolik lidí a že je sledování našeho sportu baví.“
Teď si chce na chvilku doma odpočinout a užít si svých blízkých. „Těším se na česká jídla od babiček a od mamky a na nějaké sladkosti.“
A na dovolenou? Kam vyrazí?
„Ještě uvidím. Nemám zatím nic naplánované. Těšila jsem se na chvíli, kdy nebudu mít žádný plán na nejbližší dny. A ta dovolená... Mám ráda moře i hory. Hlavně aby na ní byla pohoda a žádný tlak na výkon.“
Další postupnou metou bude prosincové mistrovství světa v krátkém bazénu v Pekingu a příští rok světový šampionát v dlouhém bazénu v Budapešti.
A potom samozřejmě Los Angeles 2028. Bylo by už čtvrtou olympiádou Barbory Seemanové.
Dvakrát na ní skončila šestá.
Určitě chce ještě výš.
Ale aby už nyní myslela na Los Angeles jako na vrchol kariéry?
„Takhle nepřemýšlím. Los Angeles mám jako další metu, kam mířím, ale která je v mé hlavě stále docela daleko. Ještě do LA ani nejsem kvalifikovaná, olympiáda je pořád docela ve hvězdách.“
Přinejmenším momentálně jsou jí však hvězdy nakloněny.
Ve sportovním i osobním životě.
